2007 arrows 01 arrows Závazky České republiky k Evropské unii do roku 2010
foto: archiv OHL ŽS, a.s.
text: JUDr. Pavel Koukal
číslo: 01/07
Závazky České republiky k Evropské unii do roku 2010
Necelé tři roky trvající členství České republiky v Evropské unii s sebou mimo jiné přináší i potřebu plnění závazků. S těmi jsme souhlasili buď již v přístupových jednáních, nebo pro nás dodatečně vyplynuly z rozhodnutí příslušných orgánů Evropské unie přijatých za naší účasti.
odeslat odeslat    tisk tisk

Podstatnou část těchto závazků přitom logicky představují i závazky investiční povahy v těch oblastech, ve kterých Česká republika ve srovnání se starými členskými státy EU více či méně stále zaostává. A to včetně tolik diskutované oblasti výstavby dálničních dopravních sítí a dopravní infrastruktury vůbec, ochrany životního prostředí a zvyšování podílu využívání alternativních energetických zdrojů na celkové tuzemské spotřebě elektřiny. Praktické plnění těchto investičních závazků je samozřejmě v současné době výrazně ovlivňováno řadou aktuálních změn v rozsahu, nastavení a právní úpravě tvorby finančních zdrojů v rámci Evropského společenství a čerpání prostředků z těchto zdrojů členskými státy. Základní finanční rámec Unie byl, po velmi složitých jednáních, vymezen Finanční perspektivou Evropské unie na léta 2007 až 2013. Kvótou určenou pro čerpání ze strany České republiky v celkové výši 26,7 miliardy eur vytvořila tato finanční vize poměrně široký a dostatečný rámec pro splnění řady závazků ČR za výrazného přispění z unijních zdrojů (strukturální fondy a Fond soudržnosti). To nic nemění na skutečnosti, že vždy musí být prokazatelně splněny rigidně stanovené předpoklady a podmínky takového čerpání prostředků EU. Tím je i nutnost částečného financování jednotlivých projektů z vlastních zdrojů a současně potřeba zajištění jejich tzv. předfinancování (ze státního či regionálního rozpočtu, zahraničního úvěru aj.).

2010 – první poločas

V rámci plnění některých našich závazků investiční povahy ve vztahu k EU je časovým mezníkem rok 2010, ke kterému je třeba některé závazky buď přímo splnit, anebo alespoň učinit zásadní posun vpřed. K tomu je samozřejmě zaměřen i Národní rozvojový plán České republiky pro období 2007 až 2013 a Národní strategický referenční rámec, které pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj ČR připravily i jednotlivé národní operační programy pro čerpání prostředků ze zdrojů EU. V tomto smyslu je třeba zmínit zejména dosud nesplněný „dluh“ České republiky, přenesený již z našich přístupových jednání. Ve Smlouvě o přistoupení byla u tzv. přechodných období sjednána v rámci kapitoly 22 „Životní prostředí“ výjimka z povinnosti implementovat Směrnici Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, konkrétně její článek 4 odst. 1 v termínu do 31. 12. 2005. Na základě podmínek tohoto přechodného období je tak Česká republika u aglomerací (obcí) nad 2000 ekvivalentních obyvatel povinna zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod (tj. v praxi zajistit u všech těchto obcí výstavbu čističek odpadních vod) nejpozději do 31. 12. 2010. Důvodem tohoto přechodného období byla pochopitelná nutnost časového rozložení finančních nákladů za maximálního využití prostředků strukturálních fondů EU.

Velká Británie je varovným signálem

Z hlediska dotčených obcí je možné financovat takové investiční akce jedině účelnou kombinací vlastních zdrojů a prostředků obce (což je v převážné většině případů reálné v minimální míře), prostředků příslušného kraje a státu, resp. Státního fondu životního prostředí ČR. Dále lze čerpat z prostředků EU poskytnutých prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Ačkoliv se v době vyjednávání tohoto přechodného období v průběhu roku 2002 ještě mohlo zdát, že časový prostor do konce roku 2010 pro splnění tohoto závazku bude dostatečný, stávající situace v jednotlivých krajích již tak optimisticky rozhodně nevypadá. Důvodem je řada právních a administrativních problémů při získávání finančních prostředků pro výstavbu, přičemž nemalé potíže se v průběhu roku 2006 objevily i při získávání prostředků ze strukturálních fondů EU. Bez nich by výstavba byla pro většinu aglomerací zcela neúnosným závazkem se závažnými ekonomickými a sociálními důsledky, včetně možnosti razantního zvýšení cen vodného a stočného pro obyvatelstvo.
To, že čištění odpadních vod není jen problémem nových členských států EU, dokazuje i nedávný případ Velké Británie, kdy ji Evropská komise naposledy písemně varovala před podáním žaloby k Evropskému soudnímu dvoru pro porušování jejích závazků. Jednalo se sice o poněkud jiný případ, šlo o nesplnění požadavku u aglomerací s populací nad 15 000 obyvatel na druhý (biologický) stupeň čištění splašků a odpadních vod před jejich vypuštěním do vodních toků, přesto je tato kauza pro Českou republiku určitým varováním, kdy může být za současné situace splnění jejího závazku ze Smlouvy o přistoupení reálně ohroženo.

Silnice – notoricky známá potíž ČR č. 1

Z hlediska celkové výše a zajištění investičních nákladů se pochopitelně ještě větším problémem jeví dobudování dálniční sítě v České republice. To vedle svého vnitrostátního významu s sebou nese i význam evropský ve vazbě na tzv. trans-evropskou dopravní síť TEN-T, zahrnující dopravní infrastrukturu jako takovou i systémy řízení dopravy a lokalizační a navigační systémy. V této oblasti se přitom vychází i z tzv. Bílé knihy „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnutí“. Problémem je nejen skutečnost, že u nás není základní síť dálnic a rychlostních silnic dobudována, ale navíc její stávající síť je z části v nevyhovujícím stavu, ať jde o technické a bezpečnostní parametry, nebo o kvalitu vozovek a stav objektů. S tím souvisí další problém – v desítkách měst a obcí ležících na hlavních silničních tazích dosud nebyly vybudovány obchvaty či optimalizované průtahy, což má samozřejmě zpětný vliv na stav životního prostředí v těchto aglomeracích.
Za tohoto stavu bude mít v rámci Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury a navazujícího operačního programu „Doprava“ prioritní význam finanční zajištění klíčových projektů. Těmi jsou pražský silniční okruh R1, dálnice D8, D3 a D47 anebo rychlostní komunikace R35, která bude paralelním spojením k dálnici D1. Z hlediska finančního zajištění těchto náročných projektů přitom vedle prostředků přímo vyčleněných ze státního rozpočtu (Státní fond dopravní infrastruktury) a ze strukturálních fondů EU mohou hrát v budoucnu významnou roli i alternativní finanční zdroje, související zejména se systémem projektů PPP. Do budoucna se rovněž napevno počítá i s prostředky získanými v rámci výkonového zpoplatnění dopravní infrastruktury (elektronického mýtného). Kvůli nutnosti předfinancování projektů, které jsou spolufinancovány z fondů EU, je a bude v oblasti projektů, jako je dobudování dálniční sítě, nezbytně nutné i získávání zahraničních úvěrů, zejména od Evropské investiční banky.

Železnice – notoricky známá potíž ČR č. 2

Dobudována, resp. modernizována dosud zcela není ani železniční síť, a to jak ve vztahu k národním tranzitním železničním koridorům, tak i zčásti ve vztahu k regionálním sítím drážní dopravy. V případě čtyř národních železničních koridorů musí být splněny parametry stanovené v evropských Dohodách AGC (o mezinárodních železničních magistrálách) a AGTC (o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech). V těchto dohodách jde o umožnění rychlosti 160 km/h, prostorovou průchodnost UIC GB, třídu zatížení D4 UIC a délku předjízdních kolejí 750 m. Dosud zbývá modernizace 3. a 4. koridoru, přičemž pouze náklady na modernizaci 1. a 2. koridoru činily (bez modernizace železničních uzlů) cca 65 miliard korun. Při jejich financování bylo využito prostředků z Fondu soudržnosti EU. Vedle dokončení modernizace železničních koridorů zbývá v oblasti železniční infrastruktury rovněž řada menších projektů regionálního významu. Ty budou spolufinancovány ze zdrojů EU, včetně projektů týkajících se zvýšení rychlosti na vytčených tratích (např. v úseku Cheb – Františkovy Lázně) anebo modernizace železničních stanic (např. stanice v Ústí nad Labem).

Maximem bude dosažení minima

Zásadní význam pro ČR mají i závazky týkající se výroby elektrické energie s dopadem na životní prostředí, které mají celosvětový přesah (viz požadavky Kjótského protokolu), a přesahují tak samy o sobě závazky uvnitř EU. V tomto případě je problémem zvyšování podílu obnovitelných energetických zdrojů (OEZ) na hrubé domácí spotřebě elektřiny. Základní právní rámec byl vytvořen ještě před naším přistoupením k EU přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou. Tato směrnice mj. stanovila jako směrný cíl pro rok 2010 dosažení celkového (unijního) průměrného podílu 22,1 % elektřiny vyrobené z OEZ (sluneční a vodní zdroje, biomasa, vítr). Pro tento případ jsou přílohou směrnice i jednotlivá směrná čísla pro dílčí národní cíle členských států, která z logických přírodních i historických důvodů často vykazují obrovské rozdíly. Například směrné číslo pro procentní podíl elektřiny vyrobené z OEZ činí v případě Rakouska 78,1 %, kdežto v případě Belgie pouze 6 %.
Ačkoliv se dodatečně přijatý konkrétní závazek České republiky ve výši podílu 8 % elektrické energie získané z OEZ pohybuje jednoznačně při spodní hranici směrných čísel, je i tento závazek velmi ambiciózní. Výchozí podíl jsou totiž necelá 3 % elektřiny vyrobené z OEZ a negativními faktory jsou i specifické podmínky výroby elektřiny v ČR a vysoká energetická náročnost ekonomiky. Plnění závazku OEZ přitom není a nemůže být založeno pouze na zajišťování dílčích projektů v jednotlivých krajích (jako je budování větrných elektráren, zavádění spalování biomasy v klasických elektrárnách a teplárnách, vyšší podíl využívání vodní energie u malých vodních děl atp.). Základ těchto opatření by měl v nejbližších letech spočívat ve zpracování (vzorových) energetických konceptů pro větší územní celky. Tak tomu je částečně již dnes v případě Euroregionu NISA, Regionálního sdružení Šumava anebo území bývalého kladenského okresu. I v této investiční oblasti je samozřejmě třeba více využívat možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Zvyšování podílu OEZ nejenže přispívá k naplňování evropské i národní programové priority omezování průmyslového a energetického znečištění a environmentálních rizik, ale i priority udržitelného využívání zdrojů energie a zlepšení stavu přírody a krajiny.



Ročník: 2007











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007