Stavební firmy
České stavebnictví v roce 2009 zaznamenalo ve srovnání s předchozím rokem pokles stavební produkce o 1,0 % (ve stálých cenách). Uvedený index vychází z vývoje ukazatele ZSV.
Při použití ukazatele „S“ (stavební práce podle dodavatelských smluv), je dynamika stavebních prací v roce 2009 oproti roku 2008 nižší o 5–6 %.
První polovina roku 2010 přinesla další pokles stavební produkce. V 1. pololetí 2010 poklesla stavební produkce meziročně (2009=100) o 12,2 %, z toho pozemní stavitelství o 14,6 % a inženýrské stavitelství o 6,7 %. Během roku 2009 uzavřely české stavební firmy s 50 a více zaměstnanci celkem 33 720 nových stavebních zakázek, což je o 7,3 % více než v roce 2008. Objem (celková hodnota) zakázek však klesl meziročně o 26,4 % na 183,6 mld. Kč. Pokles hodnoty nových stavebních zakázek v oblasti pozemního stavitelství dosáhl 35,7 % (na 76,0 mld. Kč) a v oblasti inženýrského stavitelství 18,1 % (107,6 mld. Kč). Při rostoucím počtu zakázek a současném poklesu jejich hodnoty klesla průměrná hodnota jedné zakázky na 5,4 mil. Kč (snížení o 31,4 %). Trend poklesu stavebních zakázek pokračuje i v roce 2010. Ke konci 2. čtvrtletí 2010 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 10,6 tis. zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 158,3 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 142,6 mld. Kč, a na práce v zahraničí 15,7 mld. Kč.
V porovnání se 2. čtvrtletím 2009, poklesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 2. čtvrtletí 2010 cca o 20 % (což představuje cca měsíční produkci celého odvětví stavebnictví). Hodnota nově zadaných veřejných zakázek na stavební práce v roce 2009 meziročně poklesla o 6,9 %, z 208,308 mld. Kč na 194,011 mld. Kč.
Pokles zadaných veřejných zakázek, které se podílejí více jak 50 % na poptávce po stavební produkci, pokračoval i v 1. pololetí 2010. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla v 1. pololetí 2010 celková hodnota zadaných veřejných zakázek o 43,6 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 20,9 % a u zakázek na inženýrské stavby o 51,7 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury klesla o 74,7 %.
Výroba stavebních hmot
Podobně jako celá česká ekonomika tak i obory průmyslu výroby stavebních hmot pocítily v loňském roce významné změny v důsledku probíhající celosvětové hospodářské krize. Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Loňský a předpokládaný pokles stavební produkce v letošním roce a případná změna její struktury významně ovlivňují i průmysl výroby stavebních hmot.
Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2009 proti předchozímu roku poklesl o 5,1 % (nově za firmy s 50 a více zaměstnanci). Pro srovnání v roce 2008 byl zaznamenán pokles (za firmy s 20 a více zaměstnanci) o 6,3 %. Největší relativní i absolutní pokles v loňském roce zaznamenaly obory „výroba žáruvzdorných výrobků“ (39,8 %, resp. – 2,8 mld. Kč) a „výroba betonových výrobků pro stavební účely“ (26,7 %, resp. – 4,8 mld. Kč).
TOP STAV 100
Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě nedosáhl svého dna. Problematickým může být propad poptávky v inženýrském stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají veřejné zakázky, a vtažení soukromého sektoru formou PPP projektů je teprve v začátcích. Aktuálně diskutované zastavení financování rozestavěných staveb dopravní infrastruktury (dálnice, železnice) může celou situaci dramaticky zkomplikovat.
Rovněž se v nejbližší době nedá očekávat výrazný nárůst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Organizátoři TOP STAV 100 ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR a mediálním partnerem časopisem Stavebnictví jsou si vědomi rostoucí váhy informací o významných stavebních firmách, které rozhodujícím způsobem ovlivňují produkční schopnost stavebního odvětví, tzn. vlastní stavební výroby a výroby stavebních hmot. Tyto firmy profilují technickou, technologickou i kvalitativní stránku výstavby.
Nejen pro investory domácí i zahraniční, ale i pro další účastníky stavebního procesu je TOP STAV 100 i v období recese na stavebním trhu cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu.
Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v TOP STAV 100 byly získány přímo od podniků, které jsme oslovili formou ankety.
Údaje jsou v tomto ročníku poprvé převzaty jak z nekonsolidovaných účetních závěrek jednotlivých podniků tak z konsolidovaných závěrek. Možnost publikovat i konsolidované údaje, které komplexněji zobrazují ekonomický potenciál kapitálově provázaných skupin firem, byl dán prostor na základě iniciativy některých firem které se pravidelně účastní ankety.
Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv.
Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků.
Výsledky ankety jsou publikovány v časopisu Stavebnictví, webových stránkách Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, ÚRS PRAHA, a.s. a dalších médiích. Tímto článkem chceme upozornit širší odbornou stavařskou veřejnost na možnost využití informací z této ankety.
Kromě vybraných informací z TOP žebříčků zveřejňujeme základní údaje o vývoji stavebnictví v roce 2009, které umožňují širší pohled na české stavebnictví z pohledu celé ekonomiky.
| Směr výstavby | Rok 2009 | Rok 2008 | Index v % | |||
| Počet | mil. Kč | Počet | mil. Kč | Počet | mil. Kč | |
| Pozemní stavitelství | 2 113 | 53 380 | 1 426 | 47 686 | 148,2 | 111,9 |
| Z toho: Občanská infrastruktura | 1 868 | 48 416 | 1 232 | 43 884 | 151,6 | 110,3 |
| Bytové stavby | 245 | 4 964 | 194 | 3 802 | 126,3 | 130,6 |
| Inženýrské stavby | 2 279 | 140 631 | 2 202 | 160 622 | 103,5 | 87,6 |
| Z toho: Dopravní infrastruktura | 935 | 97 502 | 1 006 | 116 014 | 92,9 | 84,0 |
| Technická infrastruktura | 1 344 | 43 129 | 1 196 | 44 607 | 112,4 | 96,7 |
| Celkem | 4 392 | 194 011 | 3 628 | 208 308 | 121,1 | 93,1 |





