Na podzim roku 2000 vyhlásilo německé město Frankfurt nad Mohanem architektonickou soutěž na výstavbu základní školy a školky v nové městské části Riedberg, zahrnující požadavek „pasivní standard je žádoucí“. Přestože nebylo v žádném z předložených návrhů toto doporučení dodrženo, byla na jaře 2002 zpracována pasivní varianta vítězného návrhu.Vícenáklady na variantu v pasivním standardu byly o 4,2 % vyšší než základní varianta podle tehdejšího nařízení o úsporách energie.

¤ Zakladni škola Riedberg, autor: Architekten 4a
Kromě toho si byli představitelé města vědomi toho, ze školní budova bez dostatečného větrání neposkytuje vhodné podmínky pro výuku z důvodu vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Venkovní vzduch v centrech měst obsahuje 300 až 600 ppm CO2, kdežto na konci hodiny bylo ve třídě zjištěno zpravidla více než 1500 ppm CO2. Z tohoto důvodu se ukazuje nucené větrání moderních školních budov nezbytné. Pokud nebude pohlíženo na větrací jednotku jako na nadstandard, sníží se vícenáklady z 4,2 % na cca 1,6 %.

¤ Zakladni škola Riedberg, autor: Architekten 4a
V listopadu 2004 byla tato škola pro čtyři sta žáků otevřena a dala základ rozhodnutí města, že veškeré novostavby i rekonstrukce v majetku města budou stavěny jako pasivní. Ve stejné době se společnost spravující městské byty rozhodla pro totéž.
V rámci evropského projektu PASS-NET si tak mohli představitelé devíti evropských států na jaře loňského roku prohlédnout nejen základní školu, ale i probíhající rekonstrukci bytového domu v ulici Rotlintstraße. I díky této návštěvě a výměně zkušeností s hlavními aktéry frankfurtského rozhodnutí pro pasivní domy se v České republice také začínají pasivní domy prosazovat i ve veřejné správě, která má jít příkladem a motivovat občany k následování. Nejnovějším připravovaným projektem je rekonstrukce základní školy v Brně-Novém Lískovci.

¤ Rekonstrukce bytoveho domu Rotlintstrase, autor: faktor10 GmbH
Na společném setkání ve Frankfurtu zástupci jednotlivých zemí představili, jakým způsobem jsou pasivní domy podporovány. Z diskuze vyplynuly tři základní možnosti finanční podpory pasivních domů pro občany:
- přímé dotace;
- zvýhodněné půjčky;
- daňové úlevy a zvýhodnění.
Přímé dotace jsou zaváděny v České republice v rámci programu Zelená úsporám. Výhodou tohoto systému je vysoká okamžitá motivace obyvatel a jednodušší administrace. Naproti tomu nevýhodou je nutnost mít k dispozici vysoké finanční prostředky a riziko jejich rychlého vyčerpání. Tento způsob je kromě České republiky používán v některých regionech Rakouska, Německa a Belgie.
Zvýhodněné půjčky jsou nejrozšířenější v Německu, kde je dlouhodobě poskytuje prostřednictvím běžných bank KfW. Díky zvýhodněným úrokovým sazbám odpovídá výsledné finanční zvýhodnění přímé dotaci, ale příjem je rozložen do delší doby. Výhodou je dlouhodobý zdroj finančních prostředků, které ovšem musí administrovat a spravovat banky. Kromě Německa poskytují zvýhodněné půjčky i rakouské spolkové země. Zatím nejméně rozšířeným způsobem podpory jsou daňové úlevy. Fungují zatím pouze v Belgii a stavebníkům pasivních domů poskytují úlevy na dani z příjmů i na dani z nemovitosti.





