Můžete představit vaši školu a změny, ke kterým v posledních letech došlo?
Z historického hlediska byl vývoj školy postupný, situace se několikrát změnila. Nejprve jsme byli součástí výrobního podniku, později nás řídilo ministerstvo, nyní zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. V posledních letech zájem o školu i její učební obory roste. Překonali jsme období, kdy byla tendence učební profese technických oborů rušit. Původní profesí jsem stavební technik, a proto jsem do jisté míry hrdý na to, že jsme těmto tendencím nepodlehli a strukturu školy technického směru udrželi. Naše rozhodnutí bylo správné, máme v jistém směru náskok jak v kontaktu s firmami, tak i ve vybavení školy.
Zejména v období, kdy mnohé firmy měly zaměstnanců z rušených závodů relativní dostatek, nebylo jednoduché provozovat školní zařízení v úrovni, jakou dnes má.
V době, kdy nebyla zrovna preferována výuka stavebních řemesel, jsme současnou situaci již předvídali a intenzivně jsme se na předpokládanou potřebu stavebních odborníků připravovali. Za posledních deset let škola prošla značnou inovací a modernizací, a to jak v oborové skladbě, tak i v oblasti materiálně-technického vybavení. Představujeme dnes ucelený výchovně-vzdělávací komplex, poskytující výuku v běžných i odborných učebnách, včetně jazykových a multimediálních. Aktuální stav v letošním roce je devět set sedmdesát žáků, jejichž výuku zajišťuje sto pedagogických a čtyřicet pět ostatních nepedagogických zaměstnanců. Máme zde i domov mládeže, jídelnu, rekonstruovanou tělocvičnu s posilovnou, venkovní hřiště, elektronickou knihovnu a studovnu. Moderní zařízení učeben a dílen je neustále doplňováno a inovováno. V rámci svářečské školy byla například vybudována i svářečská škola plastů, ve které se provádí kurzy svařování plastů, které jsou využívány i dalšími školami v rámci Moravskoslezského kraje. Vybavení speciálních učeben bylo dosaženo většinou pomocí sponzorských darů firem, kterým jsme naopak umožnili prezentovat v prostorách školy i na vnějších stěnách budovy jejich reklamu. Většinu řemeslnických prací, jako byly zednické, truhlářské nebo malířské úpravy interiérů, jsme v rámci praxe prováděli sami. Dokonce jsme vlastními investičními prostředky a z větší části i vlastními žáky postavili novou halu pro výuku stavebních oborů.
Jaké stavební profese škola zajišťuje?
Jde o obory zedník, obkladač, tesař, klempíř stavební výroby, instalatér, mechanik silničních strojů, malíř a lakýrník v oborech vzdělání s výučním listem a mechanik instalatérských a elektronických zařízení budov, management ve stavebnictví a technická zařízení budov (TZB) z oborů ukončených maturitní zkouškou. Žáci po vyučení mají možnost také získat maturitní vysvědčení ve dvouletém denním studiu, v nástavbovém oboru stavební provoz a nově také v oboru podnikání.
Jak vypadá struktura jednotlivých oborů?
Struktura jednotlivých oborů se mění. Donedávna převažovaly (cca 75 %) obory učební, v současné době stoupá počet žáků v oborech zakončených maturitou. O některé z nich (zejména o strojní obory) je zájem velký. Ze stavebních profesí je největší zájem o studium management ve stavebnictví a technická zařízení budov. Z oborů vzdělání ukončených výučním listem to jsou obory instalatér, mechanik silničních strojů, v poslední době i zedník, obkladač, tesař a klempíř stavební výroby.
Absolventi asi nemají problém s pracovním zařazením.
Stavebnictví i v našem kraji zažívá boom a začíná se projevovat nedostatek pracovních sil. Ve stavebnictví naši absolventi nemají problém najít uplatnění. Jednou ze zajímavostí naší školy je výuka v ateliérech, kde jsou studenti seznamováni rovněž s prací v AutoCadu a TurboCadu. Nemusím zdůrazňovat, že je díky tomu o naše absolventy zájem i v projekčních kancelářích.
Jsou uznávány bez problémů certifikace absolventů?
Důležitá je otázka zákonodárství, které je třeba dopracovat. V tomto případě je v certifikacích pracovníků velká budoucnost, protože je třeba dosáhnout jejich celoevropské platnosti.
Jsou problémy s naplněním tříd novými žáky?
U oborů ukončených maturitní zkouškou se daří třídy naplňovat, u málopočetných oborů ukončených výučním listem, jako jsou klempíř stavební výroby, tesař a v některých ročnících zedník a obkladač se tyto obory slučují do dvouoborových tříd. Při vyučování odborných předmětů je potom nutné třídu dělit, a výuka se tak stává finančně náročnější.
Jaké informační kanály používáte pro nábor žáků?
Rodiče a žáci dostávají informace o možnostech výuky ve stavebních oborech ve čtyřech vlnách. Jsou to: besedy s žáky 9. tříd prováděné pověřenými pracovníky naší školy; v rámci „Volby povolání“ pořádané burzy povolání v Karviné a Frýdku-Místku, Havířově, Orlové a Třinci, kde má naše škola svůj informační stánek a pracovník školy podává zájemcům podrobné informace; pedagogický pracovník naší školy podává na základních školách informace rodičům na třídních schůzkách; pořádáme pravidelné dny otevřených dveří. Vše, co je potřebné, se mohou rovněž zájemci dozvědět na našich webových stránkách, rozesíláme tiskové materiály a letáky.
Jaké informace mají žáci o stavebních firmách, znají je obecně? Eventuálně znají stavby těchto firem?
Žáci se postupně seznamují se stavebními firmami až po nástupu na naši školu. Forem je několik – exkurze, předváděcí akce, informace předávané učiteli. Ve druhém a třetím ročníku oborů s výučním listem se odborný výcvik vesměs provádí ve stavebních firmách regionu. Žáci v oborech ukončených maturitou jsou v prvním až třetím ročníku vysíláni na dva týdny v rámci soustředěné praxe do stavebních firem.
Jaké důvody dokážou žáky a rodiče přesvědčit o výhodnosti práce v oboru stavebnictví?
V našem regionu je poměrně vysoká nezaměstnanost. Hlavními důvody, proč se žáci hlásí na stavební obory, je samozřejmě snazší možnost získat zaměstnání a předpoklad vyšších výdělků. V poslední době, jak jsem již uvedl, se dnů otevřených dveří zúčastňují zástupci stavebních firem. Informace získané přímo od nich jsou při přesvědčování potenciálních žáků nejúčinnější. To se právě nejvíce týká stavebních profesí.
Jak vidíte situaci ve výuce stavebních profesí v okolních zemích?
Dost černě. Byli jsme například na návštěvě učilišť v Německu a Rakousku, vzhledem k životní úrovni je tam však o učební obory malý zájem. V učebních oborech převládají především děti cizinců, rodilých žáků je v učilištích velmi málo. Materiální podpora těchto škol je ale nesrovnatelně větší v porovnání s námi. U našich nejbližších sousedů na Slovensku a v Polsku se začínají potýkat s nedostatkem stavebních odborníků podobně jako u nás.
Vidí rodiče povolání ve stavební profesi v současné době jako perspektivní?
Na volbu profese mají rodiče poměrně podstatný vliv. Podle narůstajícího zájmu o stavební profese si zřejmě rodiče čím dál víc uvědomují perspektivnost povolání ve stavebnictví, někteří jdou cíleně za oborem s výučním listem i přesto, že dítě má výsledky odpovídající i studijním oborům.
Jaký systém dotací by škole optimálně vyhovoval?
Optimální by byly dotace přímo od státu, kdy firma by odváděla určité procento ze zisku do fondu, který by rozděloval stát, ale účelově, pro daný obor.
Jak je zajišťována praxe?
V prvním ročníku převážně ve vlastních učebnách a dílnách, od druhého ročníku pak ve stavebních firmách regionu, kde žáci v rámci praxe plní tematické celky v odborném výcviku podle učebních plánů. V rámci individuální výuky jsou žáci druhého a třetího ročníku přidělováni do firem instruktorům, kteří je odborně vedou a průběžně klasifikují. Spolupráce se stavebními firmami je poměrně dobrá, firmy mají zájem o naše žáky, pouze v zimních měsících jsou žáci někdy vráceni zpět do školy, kde se pak provádí vyučování v dílnách a odborných učebnách – důvodem je logický nedostatek vhodných staveb v zimním období.
Existují společné projekty se stavebními firmami?
Tvorba společných projektů se stavebními firmami je teprve v počátcích. Škola má s několika stavebními firmami uzavřenou smlouvu o spolupráci, která může být východiskem pro společné projekty. Na naší škole jednáme konkrétně se dvěma firmami, jednou z regionu Ostrava a druhou z Karviné.
Je u stavebních firem zájem o spolupráci se školou?
Zájem o spolupráci neustále roste. Hlavním důvodem je nedostatek pracovních sil v odborných stavebních profesích.
Jaké má škola v současnosti největší problémy a naopak úspěchy?
Nedostatečné prostředky na učební pomůcky. Nákupy jsou financovány v rámci přímých nákladů z Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jen díky firmám se nám daří neustále zkvalitňovat vybavenost odborných učeben a dílen, což je také předpokladem dobrých výsledků v odborných a vědomostních soutěžích. Významná je spolupráce školy s Fakultou stavební Vysoké školy báňské, se kterou máme uzavřenou smlouvu o spolupráci, která probíhá v několika rovinách. Jde o informační schůzky obou škol, návštěvy studentů maturitního ročníku na fakultě, návštěvy vysokoškoláků v odborných učebnách naší školy, spolupráci při přípravě studentů k přijímacím pohovorům na vysokou školu, účast na seminářích a vzájemnou spolupráci v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Škola má rovněž uzavřenu dohodu o spolupráci s partnerskou školou v Polsku, je členem Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Cechu topenářů a instalatérů ČR, Cechu instalatérů ČR, Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR a Profesního cechu obkladačů ČR.
Škola se přihlásila do projektu Celoživotního vzdělávání – vystavování certifikátů na základě kvalifikačních zkoušek. Ve škole se již dvanáct let provádí pětiměsíční rekvalifikační kurzy Zaučení v oboru. Během této doby bylo vyškoleno přes pět set účastníků rekvalifikací, z nichž většina našla uplatnění ve stavebních firmách regionu. Dalšími formami zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu je zapojení do projektů dotovaných z fondů Evropské unie. Škola má připraveny podklady pro projekty v rámci EU, jedním z nich je například „Vybavení a modernizace center přípravy výkonu prací ve stavebnictví“.
