„Nejbližší dva roky budou pro české stavebnictví velmi problematické a patrně dojde i k masivnímu propouštění zaměstnanců, které může zapříčinit úbytek pracovníků ve stavebnictví z půl milionu až na čtyři sta tisíc. Přestože období růstu ekonomických ukazatelů ve všech segmentech stavební výroby z let 2000 až 2008 bude nedosažitelné, je jisté, že stavební firmy, které projdou očistným obdobím nedostatku zakázek, budou opět dokončovat stavby, jejichž potřebnost je dána geografií české kotliny.“
Slova Ing. Františka Glazara, ředitele společnosti ÚRS Praha, a.s., jsou i přes krátkodobě nedobrou perspektivu stavu českého stavebnictví v nejbližší budoucnosti vlastně optimistická – stavět se totiž bude stále. Svědčí o tom i úspěšná konverze stavebnictví do nového systému. Zatímco například v textilním průmyslu nebo ve sklářství či v těžkém průmyslu ztratila řada lidí práci v oboru navždy, stavbaři se uplatnili prakticky všichni a zažili i desetileté období stálého růstu. Skutečná krize stavební výroby v České republice tak přichází vlastně až nyní. Zatímco v části Evropy již dochází k obratu a oživení a návrat k předkrizovým hodnotám je očekáván v letech 2015 či 2016, v České republice lze odhadnout oživení stavebnictví až na rok 2013. Návrat k předkrizovým hodnotám pak bude dlouhý.
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 09/2011)
