odeslat     tisk

Slovenské stavebnictví, podobně jako české, překonalo zásadní změnu vlastnických vztahů, změny právních forem podnikatelských subjektů, prošlo dramatickou změnou počtu a velikosti stavebních firem i zásadní změnou druhu a struktury zakázek s nároky na vyšší kvalitu a úroveň stavebních děl. Sektor stavebnictví je přitom strategicky významný pro ostatní průmyslové sektory a služby, je považován za jeden z indikátorů konjunkturálního vývoje ekonomiky. Zvyšující se podíl stavebnictví je pozitivním příznakem pro celé slovenské hospodářství. „Příčin je několik. Slovenské stavebnictví prošlo transformací, během které se dokázalo adaptovat na tržní podmínky, i když zaznamenalo i několik vážných výkyvů,“ říká Majerský.

Domníváte se, že podíl slovenského stavebnictví na HDP může ještě dále růst?
Přírůstky, kterých v posledních třech letech dosahuje slovenské stavebnictví jsou tak velké, že si všichni uvědomujeme, že nejsou standardní a nebudou ani trvalé. Úlohou našeho svazu je vytvářet podnikatelské prostředí a právní rámec, který by umožnil stavebnictví přiměřený a pokud možno stálý růst.

Jak byste charakterizoval vývoj stavební výroby na Slovensku v posledních letech?
Na počátku devadesátých let dosahoval podíl stavebnictví na HDP Slovenska 10 až 11 %, což je hodnota, která je v Evropské unii standardní. Kvůli společenským, ekonomickým i politickým změnám napodoboval však další vývoj stavební výroby místo lineární přímky spíše křivku podobnou sinusoidě. Podíl stavebnictví na HDP v devadesátých letech postupně klesal až na slabá 4 %. Od roku 2000 se pozice stavebnictví postupně posilovala, podíl postupně rostl až před třemi lety stoupl na 5,5 % a v loňském roce dosáhl 8,3 %, což se již přibližuje standardnímu vývoji. Příčiny tohoto růstu souvisí s ekonomickými podmínkami a investičními pobídkami, které v posledních čtyřech až pěti letech vytvořila předešlá vláda. Ekonomické podmínky jsou tak výhodné, že způsobily investiční boom na Slovensku. Týká se především výstavby průmyslových objektů, ale i společenských center a výstavby bytů. Největší podíl nově budovaných objektů (27 %) se nachází v Bratislavě a v Bratislavském kraji, z dalších regionů následuje Prešovský a Košický kraj. Tyto trendy dále pokračují a my předpokládáme, že slovenské stavebnictví poroste nejméně do doby, než bude dobudována dálniční síť, což znamená deset až patnáct let. Stavební trh zcela jistě ovlivní i velké developerské investiční projekty, připravované v hlavním městě.

Jak vypadá současná struktura stavební výroby? Přibývá zahraničních stavebních firem?
Jedná se o rozdílné otázky. Pokud jde o strukturu stavebnictví, bude v nejbližších letech stále převládat výstavba inženýrských a průmyslových staveb. Jejich výstavba bude mít ještě dlouho převahu nad objekty pro bydlení. Tento stav se samozřejmě za určité období převrátí, ale ne dřív, než bude vybudována základní infrastruktura a než budou dokončeny průmyslové parky, které se začínají stavět. Jejich lokalizace odpovídá geografické poloze Slovenska, která je výhodná pro přiblížení výroby směrem na východ.
Pokud jde o druhou otázku, je třeba konstatovat, že slovenské stavebnictví je z 99,7 % zprivatizované a stále probíhá zájem řady stavebních společností o akvizice v slovenských podnicích nebo o účast na slovenském stavebním trhu. Jde například o portugalské, španělské a italské společnosti, ale i firmy z dalších zemí EU. Tento trend odpovídá přirozenému vývoji, kterému nikdo nebrání. Firmy rovněž nijak neskrývají, že jim jde především o účast na obchodě směrem na východ, kdy se využívá kromě výhodného postavení Slovenska i znalost prostředí a jazyková blízkost našich pracovníků, včetně řady dalších pozitivních momentů, které jsou obdobně vnímány i v České republice.

V některých stavebních profesích u nás začíná být značný nedostatek odborníků. Jak to řešíte na Slovensku? Přicházejí k vám například pracovníci z Ukrajiny?
To je problém každé země Evropské unie. Je to i jedno z témat, které jsme probírali s našimi partnery ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Podle předběžného průzkumu chybí na Slovensku asi 5000 pracovníků ve stavebnictví. Dnes již nejde pouze o dělnické profese, stavební podniky hledají pracovníky i na pozice středního managementu, který jim chybí. Podle údajů statistického úřadu přitom pracuje v zahraničí kolem 157 000 Slováků, z toho 46 000 je zaměstnáno ve stavebnictví. Kdyby se alespoň část z nich vrátila zpět, slovenskému stavebnictví by pomohli. Velkým problémem je učňovské školství a výchova nových vlastních odborníků dělnických profesí. Velmi jsme podcenili přípravu systému odborného vzdělávání, kde máme, stejně jako v České republice, špatně nastavený právní rámec. Jednou z hlavních priorit našeho svazu, je právě jednání o této problematice s českými kolegy.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Zväz stavebných podnikatelov Slovenska mají tradičně velmi dobré vztahy. Uvažujete o některých dalších možných formách spolupráce?
Ano, tato spolupráce je úplně logická, protože spočívá na ekonomickém, právním i společenském základě. Je proto pochopitelné, že jde o partnera, kterého nelze nikdy opomenout. S žádnými jinými partnery nemůžeme mít takové vztahy jako s českými. Tyto vztahy se stále více prohlubují, společná jednání jsou stále častější. S panem prezidentem Matyášem bychom se rádi setkali v červnu, spolu s našimi viceprezidenty. Budou rovněž přítomni další odborníci a lídři stavebních podniků. Budeme řešit konkrétní problémy a vyměňovat si zkušenosti, konzultovat legislativní pravidla. Příkladem může být zákon o klasifikaci stavebních podnikatelů, který na Slovensku chybí. Naopak máme poměrně velmi dobrý stavební zákon, kompatibilní je rovněž slovenský zákon „O verejnom obstarávani“. Velmi důležité je dopracování právního rámce a norem, které jsou podobné. To je práce, která čeká nejen na oba svazy, ale i na obě komory inženýrů. Žertem by bylo možné říci, že jsme doslova odsouzeni ke spolupráci, protože historicky to ani jinak nelze.

Porovnání stavební produkce vybraných zemí EU.
Zdroj: zpráva Euroconstructu, Amsterdam, červen 2006