Co dělá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pro zlepšení stále problematické situace bytové výstavby?
V současné době je prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Státního fondu rozvoje bydlení realizováno 16 podpůrných nástrojů investičního charakteru, které jsou zaměřeny na podporu výstavby či pořízení bytů a na opravy a rekonstrukce bytového fondu. Další podpory směřující do oblasti bydlení jsou realizovány jinými resorty. Celkový seznam položek jednotlivých forem pomoci přesahuje v souhrnu počet třiceti státních podpůrných nástrojů. Tento rejstřík je nepřehledný a rozsáhlý. Posiluje dlouhodobě zažité „spoléhání se na stát“ a snižuje význam soukromých finančních prostředků. Tyto státní podpůrné nástroje byly vytvářeny zejména v průběhu 90. let minulého století a jejich hlavním cílem byla podpora bytové výstavby v podmínkách bytového deficitu. Ten byl však důsledkem nedokončené transformace trhu s byty. Podpůrné nástroje – jak byly koncipovány – nejsou často jednoznačně zacílené a jejich ekonomická účinnost a věcná účelnost je problematická.
Jak tento stav řešit?
Od roku 2007 chceme v rámci legislativního rámce bytové politiky vytvořit základní předpoklady pro odstranění bariér fungování trhu s byty. Bezprostřední dopad bude mít zákon o jednostranném zvyšování nájemného. K prvnímu lednu 2007 také nabývají účinnosti nové právní předpisy upravující sociální oblast – zákon o sociálních službách, zákon o životním a existenčním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi. Konečně i budoucí úprava nájmu bytu, kterou MMR již vypracovalo, směřuje v nově připravovaném občanském kodexu jednoznačně k naplnění jedné ze základních zásad v občanskoprávních vztazích, a to zásady rovnosti smluvních stran. Nový legislativní rámec odstraní bariéry fungování trhu s byty. Jenže vliv dalších ekonomických a demografických faktorů vyžaduje důkladnou analýzu stávajícího systému podpůrných nástrojů a v návaznosti na to formulaci nových strategických cílů.
Jak si chcete poradit se situací na bytovém trhu, který stále nese stopy deformace institutu regulovaného nájemného?
Z celospolečenského pohledu vedlo dlouhodobé konzervování přežité formy regulace k vytvoření různých segmentů trhu s nájemním bydlením. Poptávka po bytech s regulovaným nájemným se stále zvyšovala, přičemž z povahy věci vyplývalo, že takové byty mohou být předmětem pouze černého trhu. Bohužel, politická shoda nad formou postupného odstraňování cenových deformací v nájemním sektoru byla nalezena až v roce 2006. A to zákonem o jednostranném zvyšování nájemného. Cílem tohoto „čtyřletého“ zákona je narovnat dlouhodobé cenové deformace v oblasti nájemního bydlení a především vytvořit podmínky pro následné využití smluvního principu v oblasti sjednávání nájemného a jeho změn. Dosažení těchto cílů je proto realizováno dočasným – do konce roku 2010 – znovuzavedením jednostranného limitovaného zvyšování nájemného až k hodnotě tzv. cílového nájemného.
Co sleduje tento „čtyřletý proces“?
Sleduje sociální aspekt. Nájemci bytů mají časový prostor na řešení přiměřenosti svého dosavadního nájemního bydlení. Sociální postavení nájemců bytů ve vztahu k výši nájemného tento zákon neřeší a ani řešit nemůže. Dopady zvyšujícího se nájemného a dalších výdajů spojených s bydlením na domácnosti budou řešeny prostřednictvím nového systému sociálních dávek. Ten je obsažen v „balíčku“ zákonů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).
Jak se na řešení problému sociálního bydlení podílí váš resort?
Stát poskytuje prostřednictvím MMR obcím (v budoucnu i dalším subjektům) dotace na výstavbu nájemních bytů pro osoby, které ať už z důvodů příjmové nedostatečnosti, či zdravotních a sociálních handicapů si nejsou schopny bydlení zajistit. Program podporovaného bydlení, který obsahuje i dotace (až ve výši 800 000 Kč na jeden byt) na výstavbu nových chráněných bytů, bude vyhlášen i pro rok 2007. Tento program bude také reagovat na nový (od ledna 2007 účinný) zákon o sociálních službách. Podle něj budou poskytovány nezbytné služby v těchto bytech určených výhradně sociálně definované cílové skupině. MMR navíc zahájilo, právě v souvislosti s budoucí účinností nového zákona o sociálních službách, úzkou spolupráci s MPSV. Cílem je příprava nového systému zacíleného na vznik a provoz chráněných bytů se sociálním určením. Na vzniku a provozu těchto bytů se budou moci podílet i nevládní subjekty. Systém počítá s využitím nového rozhodnutí Evropské komise o státní podpoře závazků vyplývajících z poskytování veřejných služeb tzv. obecného hospodářského zájmu.
Jak řešit v tomto smyslu otázku bezdomovců?
Zejména prevencí v rámci celkové strategie boje proti chudobě a podporou zaměstnanosti. Základem je fungující síť sociálních služeb, jejichž prostřednictvím bude možné pomáhat lidem ve složité životní situaci. Jedná se zejména o prevenci ztráty bydlení ohrožených skupin v případě problémů s placením nájemného a dalších výdajů spojených s bydlením. Pokud přesto dojde – v souladu s příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku – k vystěhování těch, kteří nejsou schopni plnit své povinnosti spojené s nájemním bydlením, je možné využít například sítě azylových domů.
Pokud opustíme sociální oblast, pak se tu nabízí ještě jeden problém na druhé straně - bude povinnost zavedení fondů oprav i u privátních domů?
Na tuto otázku je nutné jednoznačně odpovědět, že nic takového možné není. Nelze totiž určovat, jak má jakákoli právnická nebo fyzická osoba nakládat s výnosy ze svého majetku (vyjma daňových povinností). Jednalo by se o omezení vlastnického práva, a tím o porušení článku 11 Listiny základních práv a svobod obsažené v Ústavě ČR i v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Je však zároveň nutné dodat, že povinnost pečovat o technický stav nemovitosti – i té, která má soukromého vlastníka – je obsažena ve stavebních předpisech.
