odeslat     tisk

Silniční doprava vzhledem ke svým přednostem (obsluha všech zdrojů a cílů dopravy v území s minimalizací ztrát, vyplývajících ze zbytečných manipulací, operativnost a přiměřená rychlost) obdobně jako ve všech vyspělých zemích světa, neustále roste. Po zjednodušení odbavovacích procedur na hranicích po vstupu do EU došlo k dalšímu nárůstu mezinárodní silniční dopravy, zejména těžké nákladní.

Základní souhrnné ukazatele národního hospodářství

Česká republika je vnitrozemským státem a svou rozlohou 78 866 km² je mezi evropskými státy na 21. místě. Počtem obyvatel 10 251 079 je k 31. 12. 2005 na 12. místě a hustotou zalidnění 130 obyvatel na 1 km² na 13. místě v Evropě. Státní hranice má celkovou délku 2290,2 km, z toho 810,3 km se SRN, 761,8 km s Polskem, 251,8 km se Slovenskem a 466,3 km s Rakouskem.
Od 1. 1. 2001 platí v České republice nové územní uspořádání a stávající okresy jsou seskupeny do 14 krajů, včetně hlavního města Prahy jako samostatného kraje. Na konci roku 2002 byla ukončena činnost okresních úřadů a významná část jejich kompetencí byla přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností, které zahájily činnost 1. 1. 2003.
Produkce národního hospodářství dosáhla v roce 2005 hodnoty 7543 mld. Kč, hrubý domácí produkt 2978,2 mld. Kč. V závislosti na růstu HDP se budou i nadále zvyšovat dopravní výkony, zejména v silniční dopravě, a tomuto trendu musí odpovídat i zlepšování současné silniční infrastruktury a její další rozvoj.

Pozemní komunikace

Základní vymezení pozemních komunikací je uvedeno v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a dělí se podle § 2 na:

• dálnice;
• silnice;
• místní komunikace;
• účelové komunikace.

Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Ten zabezpečuje jejich správu, údržbu, opravy, rekonstrukce a další rozvoj z prostředků přidělovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ze státního rozpočtu a dalších zdrojů (např. fondy EU). Vlastníky silnic II. a III. třídy jsou od 1. 10. 2001 jednotlivé kraje, kterým byly převedeny podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů, v platném znění. Do konce roku 2004 byla správa, údržba, opravy, rekonstrukce a výstavba těchto silnic financována z prostředků SFDI a zčásti z vlastních prostředků krajů. Od 1. 1. 2005 jsou tyto činnosti financovány z vlastních prostředků krajů podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), v platném znění. Vlastníky místních komunikací jsou obce, na jejichž území se nacházejí. Obce také zajišťují financování jejich správy, údržby, oprav, rekonstrukcí a dalšího rozvoje ze svých prostředků. Vlastníky účelových komunikací jsou právnické nebo fyzické osoby, které rovněž zajišťují jejich financování z vlastních prostředků.
Rok 2006 je možné přes všechny přetrvávající problémy označit pro silniční hospodářství jako poměrně příznivý. Vyšší prostředky na výstavbu silnic a dálnic v posledních třech letech se pozitivně projevily v počtu dokončených i rozestavěných staveb. Do provozu bylo uvedeno 69 km dálnic, což je vůbec nejvíc v historii.

Základní údaje o dálnicích a silnicích

Na území České republiky bylo k 1. 1. 2007 v provozu 633 km dálnic a 54 952 km silnic. Z toho je 6174 km silnic I. třídy, 14 660 km silnic II. třídy a 34 118 km silnic III. třídy. Celkem 331 km silnic I. třídy je vybudováno jako rychlostní silnice. Jsou určeny pouze pro silniční motorová vozidla a mají obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.

Graf 1. Délka silniční a dálniční sítě

Dálnice a nejvýznamnější silnice přinášejí největší podíl dopravního výkonu a spojují nejdůležitější politická a hospodářská centra i rekreační území. Zahrnují i síť mezinárodních silnic (včetně dálnic) podle evropské dohody AGR, jejichž délka činí 2644 km. Hustotou silnic a dálnic 705 km/1000 km² plochy území se Česká republika řadí na jedno z předních míst v Evropě. Hustota dálnic dosáhla 8 km/1000 km², čímž za vyspělými zeměmi Evropy stále značně zaostáváme. Více než 99 % silnic je s bezprašnou vozovkou.
Přehled délek silnic a dálnic v jednotlivých krajích k 1. 1. 2007 je uveden v tabulce 1 a v grafu 2.

Graf 2. Délky silnic a dálnic v jednotlivých krajích k 1. 1. 2007

Tab. 2. Počty a délky mostů na dálnicích a silnicích podle krajů, stav k 1. 1. 2007

Pokračování zde.