Absolvent Fakulty stavební ČVUT v Praze (1997), následně doktorského studijního programu ČVUT v Praze, na Fakultě dopravní (2007). Je zaměstnancem DP hl. m. Prahy, a. s. (od 1998), nyní na pozici vedoucího odboru Správa a technické zajištění Dopravní cesta Tramvaje se zodpovědností za řízení infrastruktury tramvajového systému. Externí vyučující na FD ČVUT v Praze (od roku 1999).E-mail: penc@dpp.cz
Hlukové limity, platné v České republice, jsou považovány za velmi přísné. V neposlední řadě slouží tramvajové tratě na části sítě jako plnohodnotné vozovky i pro uživatele nekolejové dopravy. Oprava tramvajové trati, vyžadující omezení nebo dokonce přerušení provozu tramvajové i nekolejové dopravy, je pokaždé velmi bolestivá a způsobuje dopravní potíže i v navazujícím komunikačním skeletu. To vše dohromady vyžaduje hledání nových přístupů a cest ke konstrukci tramvajových tratí, které mají být zdrojem co nejmenší hlukové zátěže obyvatel a současně by měly s minimem údržby vykazovat vysokou životnost.
Specifika tramvajové dopravy
Specifika tramvajové dopravy vyžadují mírně odlišný přístup k řešení problematiky hluku. Nikoliv použitými metodami, ale spíše důrazem na jiné cesty ke snížení negativních účinků hluku na své okolí, než je tomu u jiných druhů dopravy, ať už kolejové, nebo nekolejové. Z tohoto hlediska je nutné dbát zvýšenou pozornost na hledání alternativních řešení k odhlučnění v intravilánech měst, neboť akusticky dobře kvantifikovatelné řešení liniových staveb v podobě protihlukových valů nebo protihlukových stěn je, ve stísněném prostoru intravilánu měst, nepoužitelné. A to jak z pohledu dopravního, kdy dochází ke značnému zhoršení rozhledových poměrů, tak i z pohledu urbanistického. Protihluková stěna nebo val je vnímána jako bariéra, která je v městském prostoru nežádoucí.
Jinou odlišností je užívání velmi malých poloměrů oblouků, užívání kolejových křížení a rozvětvení s velkými úhly křížení a také velmi časté brzdění a rozjezdy vozidel. Ve všech uvedených případech jde o akusticky rizikové situace.

¤ Broušení vlnkovitosti kolejnic dvoucestným mechanizmem VM8000 v Černokostelecké ulici v Praze
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2011).






