2007 arrows 03 arrows Protipovodňová opatření na Labi v Ústeckém kraji
foto: archiv autora
text: Jindřich Zídek
číslo: 03/07
Protipovodňová opatření na Labi v Ústeckém kraji
Výskytu povodní nelze zabránit. Lidé mohou do určité míry pouze ovlivnit velikost a časový průběh povodňové vlny a zmírnit její negativní důsledky. Při realizaci povodňových opatření se musí postupovat koncepčně a lokální problémy nelze řešit bez posouzení jejich vlivu na navazující území. Při řešení projektů je zapotřebí příslušná odbornost řešitelů, určitá pokora a pochopení přírodních jevů a možností české krajiny.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Jindřich Zídek
Ing. Jindřich ZídekAbsolvent Stavební fakulty ČVUT. Pracuje přes 35 let ve správě dolního Labe, od roku 1991 ve funkci ředitele závodu u státního podniku Povodí Labe. Externě vyučuje na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí n. L. Účastnil se projektu MATRA GST na téma „Řešení konfliktů a ochrana před povodněmi“.
E-mail: zidek@pla.cz

Ortofotomapa s rozlivy Qn České Kopisty, Terezín
Ortofotomapa s rozlivy Qn České Kopisty, Terezín

Základním cílem povodňových opatření je zabezpečení průtokové kapacity řečiště a přilehlé inundace řeky pro co nejméně problémové odvedení přebytečného objemu povodňové vody do moře. S tím souvisí zejména odstraňování nánosu v řečišti, vhodná skladba vegetace a zemědělské hospodaření v inundaci, minimalizace výstavby objektů v aktivní inundaci řeky a další opatření. Druhým cílem strategie je snížení velikosti kulminace povodňové vlny a zpomalení jejího postupu. Toho lze dosáhnout zejména výstavbou přehrad, v menší míře poldrů, využitím rybníků s povodňovou předmanipulací a umožněním, přirozených bočních rozlivů povodňové vlny do inundace.
Při projektování přehrad je nutno brát na zřetel, že hlavním problémem Čech je nedostatek vody. Proto musí zadržet část povodňového objemu vody pro období sucha, které má v této oblasti víceletý cyklus. Velmi významným povodňovým opatřením je prodloužení doby prognózy objemu srážek a povodňových průtoků s využitím nejmodernějších matematických programů a následné matematické modelování rozlivů, hloubky a rychlosti vody na tocích při konkrétní povodni. Výsledky matematického modelování, zakreslené do ortofotomap a digitalizovaných katastrálních map, jsou vynikajícím podkladem pro včasnou protipovodňovou operativní činnost v inundačním území před příchodem kulminací povodní.
U některých objektů, v minulosti nevhodně postavených v zátopovém území řeky, lze v odůvodněných a ekonomicky přijatelných případech provádět jejich ochranu výstavbou ochranných hrází s utěsněním podloží, eventuálně čerpáním podzemní vody. Výstavbu povodňových hrází je však nutno realizovat uvážlivě, pokud možno v průtokově neaktivní zóně, v co nejmenším objemu chráněného území, po podrobném výzkumu ovlivnění hladin v řece nad a pod touto stavbou a ovlivnění spodních vod mimo povodňové stavy. Protipovodňové hráze zajišťují ochranu před povodní pouze do projektové velikosti průtoku. Při jeho překročení se chráněné území zatopí. Tyto pouze lokálně účinné protipovodňové stavby jsou většinou velmi nákladné, a to zejména vlivem potřeby utěsnění podloží. Řešení je často komplikováno komunikacemi, kanalizací, inženýrskými sítěmi a místními potoky. Protipovodňové hráze se sice kombinují s krátkodobě používanými mobilními stěnami, přesto se často jedná o významný zásah do vzhledu krajiny a pozemků.

Kulminace povodní na Labi v profilu vodočtu Ústí nad Labem v období 1937–2006
Kulminace povodní na Labi v profilu vodočtu Ústí nad Labem v období 1937–2006

Protipovodňová opatření na Labi v Ústeckém kraji

Labe v Ústeckém kraji protéká převážně silně osídleným, industrializovaným, ale také zemědělsky intenzivně využívaným územím. Polovina toku Labe je součástí chráněných krajinných oblastí a prochází zejména ve své dolní části úzkým říčním kaňonem, navíc sevřeným z obou břehů silničním a železničním koridorem.
Problematika povodňových opatření na Labi v Ústeckém kraji je specifická a složitá. Labe sem přivádí přebytečnou povrchovou vodu téměř z celých Čech a povodeň na jakékoliv významné řece víceméně ovlivňuje průtok na tomto hraničním úseku Labe. Proto musí být povodňová opatření na těchto řekách posuzována i z tohoto hlediska. Již dnes existující přehrady Vltavské kaskády a přehrada Nechranice na Ohři snižují kulminační průtok při povodních až o 25 % a vylepšují externě nízké letní průtoky až o 60 %.

Přítok a odtok vody z přehrady Orlík při povodni v srpnu 2002
Přítok a odtok vody z přehrady Orlík při povodni v srpnu 2002

Přehrada Orlík
Přehrada Orlík

  • Opatření realizovaná správcem tohoto úseku vodního toku Labe jsou na vysoké technické úrovni. Od roku 1998 je celý úsek Labe v Ústeckém kraji monitorován automatickým vodohospodářským systémem, který je také napojen na významné měrné profily na horní části Labe a všech významných přítocích. Pro tento úsek je zpracován 3D matematický model povodňových stavů v Labi, který umožňuje operativně zakreslit do mapových podkladů včetně ortofotomap rozlivy, hloubky a rychlosti proudění vody při povodních. Nánosy v  řečišti jsou operativně zjišťovány nejmodernějším ultrazvukovým měřicím systémem se satelitní navigací. Odstraňování nánosů správce toku zabezpečuje zejména svojí moderní mechanizací, jako je například podvodní dálkově řízený buldozer Komatu, rypadlo Case, a v případě zvýšené potřeby cizími zhotoviteli.

Zatopený most v Ústí nad Labem v srpnu 2002
Zatopený most v Ústí nad Labem v srpnu 2002

  • Přehrady v tomto úseku nebyly a nebudou postaveny. Na Labi pod soutokem s Vltavou je pouze 6 jezů, které nemají retenční objem na ovlivnění kulminací povodní. Tyto jezy jsou, v souladu s manipulačním řádem, zcela vyhrazeny před dosažením jednoleté povodně, takže neovlivňují průchod povodní.
  • V rámci státního programu „Podpora prevence před povodněmi II. na období 2007–2012" ve spolupráci se strategickými experty připravují příslušní investoři v Ústeckém kraji projekt ochrany významných lokalit protipovodňovými hrázemi. V současné době je projektováno a posuzováno 14 lokalit protipovodňových opatření. Z toho jediná lokalita v Ústí n. L. – Střekov na pravém břehu – již obdržela stavební povolení.
  • Mimo výše uvedený program je zpracován projekt pro povodňovou ochranu části významné silnice na levém břehu Labe z Lovosic do Děčína v Ústí n. L. od železničního mostu po podjezd železniční dráhy do ulice Předmostí. Tato část silnice je zatápěna a odstavována z provozu již při malém povodňovém průtoku cca 1100 m3/s, tj. čtení ústeckého vodočtu 538 cm, přitom hodnota průtoku jednoleté povodně na ústeckém vodočtu je 1240 m3. Jedná se mimo jiné o výstavbu betonové vany v celkové délce 249 m s přelévaným límcem 50 cm pod úrovní hladiny v Labi při pětileté povodni.
  • Velkým problémem je v Ústeckém kraji zatápění nájezdových komunikací na mosty v Děčíně, Ústí n. L. a Litoměřicích. V současné době v rámci výstavby nového mostu v Litoměřicích probíhá na levém břehu výstavba silničního přivaděče dimenzovaného na úroveň povodně v roce 2002.
  • Vzhledem k tomu, že v tomto úseku je Labe významnou mezinárodní dopravní cestou, byla již postavena tři nová povodňová vývaziště pro plavidla v ochranných přístavech Děčín, Ústí n. L. a v Roudnici n. L.

Zdymadlo Střekov
Zdymadlo Střekov

Bagr CASE v podjezí zdymadla Střekov
Bagr CASE v podjezí zdymadla Střekov

Zdymadlo Střekov - 22.01.2007 (okamžité hodnoty po 15 min.)
Zdymadlo Střekov - 22.01.2007 (okamžité hodnoty po 15 min.)

V rámci výše uvedeného Programu prevence před povodněmi II. se připravují následující akce

Název

Břeh

Plaveb. km

Ochrana naprůtok
Q2 v m3/s

Nezatopená inundace vlivem PPO 

Plocha v tis. m2

Objem v tis. m3

Q10

Q20

Q100

Q10

Q20

Q100

Roudnice n. L.  LB 26,9–28,0  Q100= 4150      17      20
 PB 27,1  Q20= 2990    3      6  
Křešice  PB 37,0–39,5  Q20= 2990    1440      800  
Lovosicko
(Žalhostice)
 PB 47,5–48,5  Q100= 4290      16      10
Lovosicko
(prům. část)
 LB 47,5–50,0  Q100= 4290      2156      3000
Lovosicko
(Píšťany)
 PB 48,5–49,8   Q20= 3140    28      30  
 Q100= 4290            
Lovosicko
(město)
 LB 50,5  Q20= 3140    29      50  
Lovosicko
(V. Žernoseky)
 PB 52,7–53,7  Q100= 4290      18      25
Ústí n. L.
(Střekov)
 PB 69,8–70,8  Q20= 3140    150      100  
Ústí n. L.
(město)
 LB 71,0–71,4  Q100= 4290      50      60
Ústí n. L.
(Větruše)
 LB 70,6–70,8  Q20= 3140    1      8  
Ústí n. L.
(Kr. Březno)
 LB 71,9–73,0  Q100= 4290      71      78
Děčín
(staré město)
 LB 94,5–95,1  Q20= 3240    103      100  
Děčín
(vyústění Ploučnice)
 PB 94,5–95,3   Q100= 4410      150      160
 Q20= 3240    100      80  
Hřensko  PB 107,7–107,8  Q10= 2760  43      20    
Celkem        43 1854  2478  20  1174  3353 

Vzorový příčný řez chráněným územím s protipovodňovou hrází v oblasti Ústecka na Q 100
Vzorový příčný řez chráněným územím s protipovodňovou hrází v oblasti Ústecka na Q100

Výstavba protipovodňových hrází je záměrně projektována v co nejmenších plochách a objemech chráněného území. Cílem tohoto opatření je minimalizace negativního ovlivnění povodňové vlny vlivem těchto staveb.
Úbytek objemu zatápěného území trvající pouze do překročení projektovaného průtoku Qn ochrany nebude mít změřitelný vliv na hladinu povodňových průtoků, a to zejména na německé části Labe.
Od překročení průtočné kapacity koryta řeky (900 m3/s) po dosažení průtoku Q10 = 2670 m3/s, který je dosažen obvykle za 60 hodin, se v jednotlivých profilech PPO celkově navýší v průměru průtok o 14 m3/s. Obdobně mezi Q10 = 2670 m3/s a Q20 = 3440 m3/s, který bývá dosažen za 70 hodin, se zvýší průtok v Labi o 15 m3/s. Mezi Q20 = 2670 m3/s a Q100 = 4410 m3/s, který bývá dosažen za 90 hodin, se zvýší průtok v Labi pouze o 10 m3/s. Po překročení Q100 nedojde k žádnému navýšení průtoku, inundační území u všech PPO bude zatopené.

Stavba přivaděče na Litoměřický most
Stavba přivaděče na Litoměřický most

Výše uvedené zvýšení průtoku je však pouze teoretickým součtem vlivů jednotlivých PPO rozmístěných podél Labe v délce přes 80 km od Roudnice n. L. do Hřenska. Tato navýšení průtoků pod jednotlivými PPO se však postupem po toku snižují vlivem rozlivu vody do inundace. Skutečné maximum navýšení průtoku na Labi bude maximálně do 5 m3/s a v profilu Hřensko se bude blížit nule.
Naopak vlivem změn v manipulačních řádech přehrad Orlík a Nechranice a výstavbou poldrů na přítocích a v horní části Labe dojde k významnému snížení kulminace průtoku povodně a ke zpomalení jejího postupu.
V současné době jsou městy a obcemi uplatňovány další návrhy a eventuálně již zpracovávány studie proveditelnosti na výstavbu ochranných povodňových hrází v Mělníku, Počeplicích, Štětí, Českých Kopistech, Terezíně, Bohušovicích, Zálezlech, Těchlovicích, Jakubech a v dalších obcích.

Celková situace PPO připravovaných na Labi od Mělníka ke státní hranici ČR
Celková situace PPO připravovaných na Labi od Mělníka ke státní hranici ČR



Ročník: 2007











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007