Nezbytnost Opravy
Kupříkladu přezdívání zábradelního parapetu probíhalo v závěru 19. století, poté i ve dvacátém století a tato část mostu průběžně doznávala poměrně značných tvarových i vizuálních změn. Poslední známá oprava mostovky a izolace byla dokončena v r. 1975. Její nekvalita způsobila, že již v roce 1983 konstatoval vlastník památky MHMP nefunkčnost vodorovné živičné izolace mostovky a zatékání dešťové vody do mostní konstrukce. Voda v kombinaci s ročním kolísáním teplot, mrazy a nashromážděnými solemi v mostní konstrukci z chemické provozní údržby mostovky představovala zásadní nebezpečí pro životnost Karlova mostu. Proto bylo nezbytné rychlé a principiální řešení. Dlouhodobá nečinnost by byla pro tuto památku smrtelná. Stejně tak zásadním problémem se ukázalo podemletí základů některých pilířů a nezbytnost jejich podchycení.
Koncepce Opravy
Po dlouhých diskuzích MHMP rozhodl v r. 2003 o koncepci Opravy, která sestávala ze tří etap:
- I. etapa – zajištění stability některých základů pilířů (č. 8 a 9);
- II. etapa – zabránění průniku dešťové vody do mostu;
- III. etapa – oprava pláště, kleneb a pilířů mostu.
I. etapa provedená v letech 2005–2006 byla reakcí mimo jiné i na povodeň v r. 2002 a byla zcela zásadní pro zachování stability mostu.
II. etapa byla zahájena v r. 2007 a bude dokončena v letošním roce. Časová náročnost této etapy je výrazně ovlivněna zejména tím, že investor Hlavní město Praha přistoupil citlivě k tuzemským i zahraniční turistům a pražské veřejnosti a Oprava probíhá v dílčích etapách bez celkového uzavření mostu po dobu výstavby, což se následně ukázalo jako problematické.
III. etapa je teprve ve fázi příprav a rozhodně bude nutné a cenné využít veškeré poznatky z II. etapy pro její realizaci. To se týká především:
– detailního vyjasnění celého procesu stavebně-povolovacího řízení;
– vyjasnění režimu projektové a výrobní přípravy;
– úzké komunikace investora s památkáři, restaurátory, architekty a inženýry.
Provádění Opravy
Převážná většina účastníků, kteří se podíleli na vzniku přiloženého Souhrnu, se shodla v názoru, že zvolená koncepce Opravy je správná, odpovídá potřebám Karlova mostu a povede k jeho dlouhodobé stabilizaci a ochraně. Taktéž bylo konstatováno, že stavební práce jsou realizovány ve velmi dobré kvalitě.
První etapa rekonstrukce proběhla bez významného zájmu veřejnosti a k jejímu provedení nebyly z této strany ani ze strany dotčených orgánů nebo investora vzneseny žádné zásadní připomínky.
Ve druhé etapě jsou připomínky především k některým detailům kamenických prací. Zde se projevuje ona problematičnost provádění Opravy s trvalým provozem na mostě s pouze dílčími krátkodobými zábory určitých částí Mostu a s možnou přímou „kontrolou“ laické veřejnosti. Veřejnost se totiž domnívá, že jednotlivá pole, na kterých byl obnoven vozovkový kryt a zábradlí, jsou již hotova a předána zpět investorovi. To je ale zásadní omyl. Celá II. etapa Opravy bude předávána jako celek. V současné době se zahajují kontroly jednotlivých polí se specifikacemi míst a detailů, které musí být opraveny a dokončeny tak, aby bylo možné v dohodnutém termínu stavbu předat.
Materiály použité pro Opravu byly vesměs vybírány v komisích odborníků, a to především s ohledem na požadované prodloužení životnosti Karlova mostu. Estetickou stránku, které se teď uměle napomáhá patinací kamenů, dotvoří v krátké době sám čas.
Taktéž technické řešení některých detailů, jako je například kotvení izolace, dilatační spáry apod., jsou výsledkem odborné diskuze a kompromisem, který reflektuje i jiná než estetická hlediska. Je třeba zdůraznit zejména hlediska fyzikální, před nimiž nelze zavírat oči, neboť jsou podložena fyzikálními zákony.
Stavba se před dokončením a předáním II. etapy opravám a doladění podle požadavků dotčených orgánů nebrání. Nicméně pro 21. století by patrně nemělo být cílem dosáhnout neživotné dokonalosti Mockerových staveb. Pohled na mnohotvárnost a nejednotnost tváře mostu na fotografiích Fridrichových (1864–1872) nebo Grollových (1856) nás informuje o živosti a kontrastnosti mostu před velkými opravami z konce 19. a 20. století.
Závěr
Cílem tohoto dokumentu je vyjádřit objektivní názor skupiny odborníků, která má zájem dát najevo, že se neztotožňuje s celkově negativním vyzníváním kampaně proti způsobu realizace II. etapy opravy Karlova mostu. Nikdo nemíní zastírat, že se vždy a při každé lidské činnosti vyskytnou nedostatky. Podstatné je, že ony nedostatky, které se vyskytly při provádění Opravy Karlova mostu – II. etapy, převážně nezasahují do historických konstrukcí mostu, jsou odstranitelné do dokončení stavby a rozhodně je nelze označovat za ničení či nenávratné poškozování této památky. Vyjadřujeme vůli k odborné diskuzi s odborníky. Měla by napomoci ke zklidnění atmosféry a především k hladší, konsensuální přípravě III. etapy Opravy.
Souhrn názorů na II. etapu Opravy Karlova mostu - 1. díl
Souhrn názorů na II. etapu Opravy Karlova mostu - 2. díl
