Dostal jsem zakázku na projektovou dokumentaci vodovodní přípojky o délce méně než 50 m včetně vyřízení stavebního povolení. Na stavebním úřadě mně sdělili, že tato stavba bude povolená na základě územního souhlasu. Ve stavebním zákonu jsem vyčetl, že tento souhlas může být vydán pouze tehdy, pokud žádný z účastníků řízení neuplatní žádné podmínky. Již ve vyjádření dotčených správců sítí podmínky byly, (údajně proto, že doposud nemají upraven software), ale současně ve svých vyjádřeních převážně uvedli, že souhlasí s vydáním územního souhlasu. Na stavebním úřadě mně sdělili, že pokud zapracuji výše uvedené podmínky do dokumentace, můžou vydat územní souhlas.
Protože část přípojky vede v okraji silnice druhé třídy ze žulových kostek, které je nutné rozebrat v ploše 1 m2, vyžádal jsem si souhlas pověřeného správce tohoto majetku Zlínského kraje, kterým je Ředitelství silnic Zlínského kraje, příspěvková organizace, které mně asi po měsíci sdělilo: „Vzhledem k tomu, že při vlastní realizaci dojde k zásahu do silničního tělesa a rovněž z důvodu, že ze strany ŘSZK je nutno stanovit podmínky pro jeho realizaci, nesouhlasíme s vydáním územního souhlasu a požadujeme projednat záměr v územním řízení.“
Protože jsem od nového zákona očekával zrychlení procesu povolování jednoduchých staveb, což se v tomto výše popsaném případě rozhodně nestalo, prosím o radu, kde se stala chyba a jak mám dále pokračovat. J. N.
Váš dotaz potvrzuje, že územní souhlas se nebude v praxi příliš často používat právě s ohledem na nutné stanovisko dotčených orgánů. Přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m nevyžadují podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 8 stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Podle § 96 může stavební úřad místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, pokud se jedná o stavbu v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, nemění se zásadně poměry v území a nevznikají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas postačí mj. v případech staveb uvedených v § 103 odst. 1 a 2. Územní souhlas však nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas. Podle odst. 3 paragrafu 96 je třeba doložit mj. stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury. Nejsou-li stanoviska, resp. souhlas dotčených orgánů, vlastníků dopravní technické infrastruktury či potenciálních účastníků územního řízení podle § 85 kladná, nelze územní souhlas vydat a musí proběhnout územní řízení.
Nevýhodou územních souhlasů v řadě případů je, že jejich vydání, které není rozhodnutím stavebního úřadu ve smyslu správního řádu, ale pouze oznámením, nezakládá možnost zřízení ochranných pásem např. technické infrastruktury.
Podle mého názoru zrychlení procesu povolování staveb podle nového stavebního zákona byla spíše mediální bublina než skutečnost.
