Jenže, a je trochu kruté to konstatovat, firmy si budou muset ve velké míře pomoct samy. Následující anketa naznačuje, jak daleko ve své „svépomoci“ už jsou.
SSŽ, a. s. – personální ředitelka Mgr. Lenka Zachová
Jaká je v současnosti konkrétní spolupráce SSŽ se školami a jaké jsou vaše představy do budoucnosti?
Máme velký zájem o spolupráci s vysokými školami, zejména technickými. Dlouhodobě ji realizujeme, udržujeme a budujeme kontakt s vývojem a výzkumem. S řadou mladých talentů pracujeme v odborné praxi již v době jejich studia. Cestu za mladými talenty hledáme též spoluprací na bakalářských a diplomových pracích, umožňujeme jim stáže ve Francii, podporujeme všechny formy studia na francouzských univerzitách. Spolupracujeme také se studentskými organizacemi, jako je IAESTE anebo BEST, působícími na těchto školách, připravujeme spolu s nimi workshopy, konference, výměnné pobyty atp. Exkurze na stavbách nebo dny otevřených dveří na závodech a v laboratořích pořádáme nejen pro vysokoškoláky, ale též středoškoláky a učně. Do budoucna připravujeme rozšíření a prohloubení spolupráce se SOŠ, nejen v oblasti denního a večerního studia, ale také v programech souběhu rekvalifikace a výučního listu. Stále více ředitelů středních škol a učilišť se na nás obrací o pomoc při oslovování žáků, rodičů a výchovných poradců již na základních školách.
Jak konkrétně se angažujete v celoživotním vzdělávání svých zaměstnanců?
Vytyčili jsme si cíl, aby každý zaměstnanec bez rozdílu absolvoval do konce roku 2008 seminář nebo výcvik odpovídající identifikovaným rozvojovým potřebám. Z rozvojových programů ušitých na míru našim firemním potřebám budu jmenovat programy Mladé talenty 2007 a Manažer stavby, čtyřletý cyklus Mladé technické talenty společný pro ČR, SR, Polsko a Litvu. K našim prioritám patří certifikované programy řízení projektů. Investujeme soustavně do jazykové výuky svých zaměstnanců a do zvýšení jejich počítačové gramotnosti. Řada zaměstnanců si zvyšuje také kvalifikaci dálkovým doktorským studiem, narůstá počet absolventů i studentů MBA. Vybraní zaměstnanci jsou vysíláni na stáž do mateřské společnosti ve Francii.
Realizujete nějaké projekty se studenty vysokých či středních škol? Pokud ano, jaké konkrétně a s jakými výsledky?
Uvedu dva konkrétní příklady:
1) V rámci mezinárodního dvoudiplomového studia u nás zaměstnáváme od 8. srpna 2007 na roční studentské praxi Marušku Těhlovou, která je studentkou ekonomie na Ecole Nationale des Ponts et Chaussées (ENPC) v Paříži, a následně dokončí obor management a ekonomika ve stavebnictví na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Tento projekt potvrzuje oboustrannou prospěšnost dlouhodobé studentské praxe jak pro studenta, tak pro podnik, který se může stát budoucím zaměstnavatelem studenta po dokončení studia.
2) Přihlásili jsme se do programu Stínování manažerů, který realizuje Business Leaders Forum za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Pro rok 2008 jsme nabídli sedmnácti budoucím absolventům vysokých škol možnost stínovat naše manažery, probíhá zatím výběr studentů. Investujeme, abychom získali – zde jde o investici ve smyslu budování partnerství s určitou cílovou skupinou, návratnost takové investice nemusí být okamžitá, ale z dlouhodobého hlediska může být o to efektivnější.
Měly by podle vás soukromé firmy obligatorně přispívat na vzdělávání ve stavebnictví (když ano, tak jakou formou), nebo spíše na základě dobrovolnosti podporovat vybrané vzdělávací organizace? Nebo je to čistě problém státu?
Státní politika v oblasti školství podle našeho názoru vůbec nereaguje na dlouhodobé potřeby a zájmy průmyslu. Na státní televizi neexistují programy propagující přitažlivou formou perspektivní dělnické a technické profese… Zaměstnavatelé se dnes neobejdou bez investic do vzdělávání ve stavebnictví, nic jiného jim ani nezbývá. Zapojujeme se proto velmi aktivně do projektů, jako je „Boření bariér mezi praxí a školou“ pod záštitou Institutu Svazu průmyslu v ČR. Připojujeme se ke snahám navazujícím na konferenci „Fórum průmyslu a vysokých škol“ a podporujícím legislativní změny ve prospěch partnerství škol a soukromých firem.
Mají současní středoškolští a vysokoškolští studenti dostatečný přístup k praxi (ke konkrétním technologiím, materiálům a nástrojům…)? Pokud myslíte, že ne, jak se snažíte tento problém v rámci vaší firmy řešit?
Rozhodně ne. V rámci zmiňovaných legislativních změn bychom uvítali např. studentské odborné dlouhodobé praxe jako nedílnou součást studia na VŠ v délce aspoň šesti měsíců, nebo podporu vytváření společných pracovišť škol a průmyslových podniků. Zatím situaci řešíme zaměstnáváním studentů VŠ na částečný úvazek. Středoškoláci u nás pracují převážně během školních prázdnin.
Jak jsou podle vašich zkušeností absolventi středních odborných učilišť a středních škol připraveni pro práci ve stavební firmě?
Po stránce odborných znalostí celkem přijatelně, třebaže se mnohdy s nejnovějšími technologiemi setkávají až ve stavební firmě. V oblasti dovedností a postojů čeká prvního zaměstnavatele většinou výzva, aby naučil absolventy týmové spolupráci a zároveň přebírání zodpovědnosti, zákaznickému přístupu, aby jim vštípil procesy řízení kvality atd. Školní a prázdninová praxe v tomto směru nestačí.
METROSTAV a.s. – personální ředitel PhDr. Josef Škorpil
Jaká je v současnosti konkrétní spolupráce METROSTAVU se školami a jaké jsou vaše představy do budoucnosti?
S VŠ a SŠ stavebního směru spolupracujeme řadu let na smluvním základě, na základě každoročně dohodnutých dodatků upřesňujících obsah, formy spolupráce, termíny a odpovědnost. Nejde nám jen o náborové cíle, ale spolupráci vnímáme v širokém slova smyslu a s cílem oboustranných výhod. Pokud jde o spolupráci se SOU, tu jsme zahájili teprve letos. Jde z naší strany o experiment, který v příštím roce vyhodnotíme a připravíme rozhodnutí pro další léta. V každém případě jde o potřebný, ale rizikový projekt naší firmy.
Jak konkrétně se angažujete v celoživotním vzdělávání svých zaměstnanců?
Celoživotní vzdělávání našich zaměstnanců jsme vždy vnímali jako zcela samozřejmý proces, který vedení Metrostavu a.s. vždy v zájmu rozvoje firmy podporovalo. Dnes je pojem „celoživotní vzdělávání“ vysoce frekventovaný. V podstatě však jde o připravenost našeho zaměstnance na budoucnost firmy. Za tímto účelem jsme již v roce 2004 založili firemní Školu způsobu řízení a práce. Má devět vzdělávacích programů a velice široký záběr orientovaný na jednotlivé skupiny zaměstnanců, ale i jednotlivce. V zásadě lze říci, že si dnes již vůbec nedovedeme představit, že bychom naši Školu způsobu řízení a práce neměli a připravovali se na budoucnost jen na základě operativních požadavků našich manažerů a zaměstnanců.
Realizujete nějaké projekty se studenty vysokých či středních škol? Pokud ano, jaké konkrétně a s jakými výsledky?
Realizujeme řadu projektů. Všechny jsou orientované na sblížení studenta s praxí, na jeho seznámení se s tím, co je manuální práce, manažerská odpovědnost, řízení lidí atd. Průběžně u naší firmy pracuje přibližně sto studentů s různými stupni náročnosti pracovního úvazku a na základě řádně uzavřené pracovní smlouvy. Ti nejlepší z nich, po absolvování školy, vstupují do řad našich spolupracovníků. A ročně jich je padesát až sedmdesát.
Měly by podle vás soukromé firmy obligatorně přispívat na vzdělávání ve stavebnictví (když ano, tak jakou formou), nebo spíše na základě dobrovolnosti podporovat vybrané vzdělávací organizace? Nebo je to čistě problém státu?
Forem spoluúčasti soukromých stavebních firem na vzdělávání je řada. Jsou závislé na legislativě a vnitřních možnostech, na ekonomické síle státu, na potenciálně přijatém principu vzájemné solidarity velkých, středních a malých firem. Není třeba nic vymýšlet. Modely spoluúčasti jsou známy a SPS, který zastupuje zájmy stavebních firem ČR zpracovává v uvedeném směru řadu návrhů jednání ve vládě a Parlamentu ČR.
Mají současní středoškolští a vysokoškolští studenti dostatečný přístup k praxi (ke konkrétním technologiím, materiálům a nástrojům…)? Pokud myslíte, že ne, jak se snažíte tento problém v rámci vaší firmy řešit?
V naší firmě rozhodně mají. Záleží však především na nich, jak si je hodlají osvojit. Naše firma podmínky vytvořila a stále je zdokonaluje. Zájem z úrovně vedení škol a fakult by však mohl být větší. Uvítal bych více iniciativy, kreativity, ale i protislužeb ve prospěch většího propojení, přenosu poznatků teorie do praxe.
HOCHTIEF CZ a. s. – personální ředitel Ing. Miroslav Kos
Jaká je v současnosti konkrétní spolupráce HOCHTIEF CZ se školami a jaké jsou vaše představy do budoucnosti?
Naše společnost pravidelně a dlouhodobě spolupracuje se středními odbornými učilišti a odbornými středními a vysokými školami – studenti mají možnost realizovat u nás své odborné praxe pod vedením zkušených specialistů. Po ukončení studia tak řada studentů nastupuje do společnosti jako noví zaměstnanci, kteří již mají jasnou představu o tom, čeho u nás chtějí dosáhnout. Rezervy vidím ve spolupráci se středními odbornými učilišti, která není zcela ideální. Do budoucna plánujeme spolupracovat se všemi typy škol ještě ve větší míře.
Realizujete s vysokoškolskými či středoškolskými studenty konkrétní projekty?
Potenciální zaměstnance se snažíme oslovovat již v době jejich studia na vysokých či středních školách. Účastníme se různých veletrhů pracovních příležitostí. Intenzivně spolupracujeme s ČVUT v Praze, kde jsme na základě vypsaného výběrového řízení vytipovaným studentům nabídli řízenou praxi – práci v obchodním či výrobním úseku naší společnosti, podle možností studenta. Se studenty uzavíráme smlouvu na dobu jednoho roku, kterou na konci vyhodnotíme. Student má svého mentora, člověka, který se o něho stará a který ho hodnotí. Když jsou obě strany spokojeny, smlouvu prodlužujeme. V závěru studia můžeme studentům nabídnout i témata na diplomové práce a firemní konzultanty.
Smyslem všeho je především ukázat studentům pohled do reálné praxe a do praktického života. A také odbourat adaptační dobu po ukončení školy při prvním nástupu do zaměstnání. Mladý člověk dokonale pozná prostředí a organizační strukturu, ví, že firma má vysokou kulturu a že se mu vyplatí v ní dále pracovat. To samé požadujeme ale i my po něm. Další nezanedbatelnou výhodou je i vyšší nástupní mzda.
Měly by podle vás soukromé firmy obligatorně přispívat na vzdělávání ve stavebnictví, nebo spíše na základě dobrovolnosti podporovat vybrané vzdělávací organizace, nebo by měl tuto problematiku řešit pouze stát?
Vzdělávání zaměstnanců firem je záležitostí firemního vzdělávacího systému a vlastního financování. Jiná je podle mého názoru problematika vzdělávání, chápaná jako „příprava na budoucí povolání“. Na toto vzdělávání by měly podle mého názoru obligatorně přispívat všechny firmy. Aktivní zapojení podnikatelské sféry do takového procesu však nelze zaměňovat za přenesení odpovědnosti za výchovu mladé generace ze státu na podnikatele.
Mají současní středoškolští a vysokoškolští studenti dostatečný přístup k získávání praktických zkušeností v rámci stavebních technologií, materiálů a nástrojů? Jak se snažíte tento problém v rámci vaší firmy řešit?
Společnost HOCHTIEF CZ se snaží studentům vytvořit takové podmínky, aby se již při absolvování studia mohli seznamovat s praktickou stránkou stavebních činností. Jak jsem již zmínil výše, jednou z cest je i realizace řízené praxe studentů VŠ. Další oblastí je možnost zpracování diplomových a ročníkových prací. Do procesu zapojujeme zaměstnance společnosti, kteří působí jako konzultanti. Cílem společnosti je aktivní vystupování na středních a vysokých školách. Jednou z cest, jak přiblížit studentům nové technologie, materiály a mechanizaci, jsou přednášky našich zaměstnanců na těchto školách. Stranou nezůstávají ani exkurze na realizovaných projektech.
Jak se společnost HOCHTIEF CZ a. s. konkrétně angažuje v rámci procesu celoživotního vzdělávání svých zaměstnanců?
Naší snahou je připravit pro zaměstnance v technických, ale i dělnických profesích kvalitní školení, která jsou nutná k výkonu povolání nebo k dalšímu rozvoji dovedností, komunikace, právního povědomí a jazykových znalostí. Jedním ze strategických cílů personálního úseku na letošní rok je kromě jiného příprava nového systému vzdělávání, který by měl podpořit další rozvoj všech zaměstnanců HOCHTIEF CZ. Profesní dráha se však neobejde bez jejich vlastního zapojení – tím mám na mysli sebevzdělávání. Společnost také systematicky pracuje s personálními rezervami, které v letošním roce prošly tzv. development centry.
PSJ, a.s. – manažerka lidských zdrojů Šárka Horňáková
Jaká je v současnosti konkrétní spolupráce PSJ se školami a jaké jsou vaše představy do budoucnosti?
Za účelem výchovy vlastního dorostu tradičně provozujeme vlastní učňovské zařízení v podobě Střediska praktického vyučování a Domova mládeže PSJ, o.p.s., Jihlava. Teoretickou výuku zajišťuje Střední škola stavební, Žižkova 20, Jihlava. Na základě nového školského zákona z roku 2005 mohou přijímat žáky do učebních oborů pouze školy, které zajišťují teoretické vyučování, tzn. též žáky pro naše podnikové zařízení. Podporujeme toto řešení, případně další úpravy zákona, které budou v příštích letech věnovány systémovým úpravám v oblasti učňovského školství. Vedení PSJ se rozhodlo poskytovat žákům v učebních oborech tesař a zedník v průběhu studia stipendia formou finanční podpory. Stipendia poskytujeme vybraným učňům, kteří vykazují kvalitní studijní a pracovní výsledky a mají zájem o svoji profesní budoucnost. Odborný výcvik v učebních oborech truhlář, instalatér, elektrikář a klempíř zajišťujeme u smluvních partnerů a zkušených instruktorů. Praxe probíhá na našich stavbách. Spolupráce se středními odbornými školami se momentálně uskutečňuje ve dvou rovinách, jednak zajišťujeme pro studenty exkurze na našich stavbách, jednak nabízíme studentům možnost prázdninové praxe, studenti si mohou zvolit délku praxe i úsek(y). S vysokými školami zatím koncepčně nespolupracujeme, nabízíme (formou inzerce a na našich webových stránkách) zájemcům možnost získání praxe u naší společnosti (krátkodobé i dlouhodobé), především studentům v posledních ročnících nabízíme různé formy spolupráce, jsme velmi flexibilní, co se týče pracovní doby i úvazku, studenti mají možnost projít si v rámci spolupráce více oddělení a úseků a udělat si představu, která z profesí ve firmě by je po ukončení studia lákala nejvíce. Do budoucna chceme věnovat větší pozornost právě spolupráci s VŠ.
Měly by podle vás soukromé firmy obligatorně přispívat na vzdělávání ve stavebnictví, nebo spíše na základě dobrovolnosti podporovat vybrané vzdělávací organizace? Nebo je to čistě problém státu?
Nejsme příliš zastánci obligatorního přispívání na vzdělávání ve stavebnictví, rádi se budeme podílet na konkrétních projektech, u kterých bude jasné, kam náš finanční příspěvek směřuje, co je cílem a jaký bude do budoucna přínos pro naši firmu, požadujeme cílené a transparentní podmínky.
Mají současní středoškolští a vysokoškolští studenti dostatečný přístup k praxi (ke konkrétním technologiím, materiálům a nástrojům…)? Pokud myslíte, že ne, jak se snažíte tento problém v rámci vaší firmy řešit?
V současné době má každý student, který projeví zájem o praxi, dostatečné možnosti a velký výběr. Nejenom my, ale i řada dalších stavebních firem vítá možnost seznámit se s budoucími absolventy, a tudíž uchazeči o zaměstnání v průběhu praxe. Naše zkušenost je pozitivní, většina z těchto praktikantů se po ukončení studia rozhodne k nám nastoupit do zaměstnaneckého poměru a má již díky praxi představu, v které profesi se chce začít realizovat, jaká je naše firemní kultura, jaké má u nás možnosti do budoucna, a i naše znalost nového zaměstnance je díky praxi lepší a můžeme pro něj kvalitněji a rychleji zpracovat individuální rozvojový plán.
Jak konkrétně se společnost PSJ, a.s. angažuje v rámci procesu celoživotního vzdělávání svých zaměstnanců?
Naše společnost odstartovala v závěru loňského roku nový vzdělávací projekt nazvaný Univerzita PSJ. Cílem vzdělávacího projektu „Univerzita PSJ“ je rozvoj kvalifikace a flexibility všech zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti společnosti. Do vzdělávacího projektu byli zařazeni všichni THP pracovníci mateřské společnosti a vybraní pracovníci ze společností dceřiných. Vzdělávací programy jsou připravovány tak, aby vedly ke zvýšení osobního výkonu, a tím i ke zlepšení synergie a týmové spolupráce ve firmě, a jsou zaměřeny nejen na rozvoj profesních a odborných znalostí , ale i na podporu osobního růstu a využití potenciálu našich zaměstnanců. Účastníci projektu „Univerzita PSJ“ jsou rozděleni do různých studijních skupin, přičemž pro každou skupinu je stanoven specifický cíl studia, obsah vzdělávání i časová dotace. Projekt poběží v dvouletých cyklech, a protože se snažíme uplatňovat znalostní management a princip „učící se organizace“ v praxi, převažují interní lektoři z řad vyššího a středního managementu, externí lektory využíváme především při tréninku měkkých dovedností nebo při výuce specializovaných a odborných témat. Kromě tohoto celofiremního vzdělávání mají vybraní zaměstnanci možnost účastnit se jazykové výuky a individuálně dalších odborných seminářů a přednášek.
První podještědská stavební, spol. s r.o. – Ing. Václav Melan
Jaká je v současnosti konkrétní spolupráce První podještědské stavební se školami a jaké jsou vaše představy do budoucnosti?
Původně jsme měli dobrou spolupráci při výchově učňů. Několik skupin učňů tesařů a zedníků na našich stavbách pracovalo a následně několik z nich nastoupilo k firmě. Postupně tato praxe ale končí – učňů je stále méně. V současné době spolupracujeme s jediným učilištěm na stavbě v Karlových Varech, u středních škol spolupracujeme při konání praxe studentů v naší firmě, naopak na úrovni VŠ nemáme konkrétní spolupráci. Žádné konkrétní projekty s VŠ nebo SŠ jsme nerealizovali.
Měly by podle vás soukromé firmy obligatorně přispívat na vzdělávání ve stavebnictví, nebo spíše na základě dobrovolnosti podporovat vybrané vzdělávací organizace? Nebo je to čistě problém státu?
Asi by soukromé firmy měly přispívat na vzdělání ve stavebnictví, ale jen na konkrétní projekty, ne na nějaký fond, který bude mít široké neprůhledné použití.
Mají současní středoškolští a vysokoškolští studenti dostatečný přístup k praxi (ke konkrétním technologiím, materiálům a nástrojům…)? Pokud myslíte, že ne, jak se snažíte tento problém v rámci vaší firmy řešit?
Nejsem schopen posoudit, zda mají současní SŠ a VŠ přístup k praxi – zdá se mi to stejné, jako když jsme v mládí studovali, tzn. že záleží na konkrétní škole a na studentovi.
Jak jsou podle vašich zkušeností absolventi středních odborných učilišť a středních škol připraveni pro práci ve stavební firmě?
Učně nehodnotím, protože v současné době u nás nejsou. U středních škol jsou v tomto ohledu značné rozdíly. Nejlépe zůstávají připraveni studenti z klasických stavebních průmyslovek (v našem případě Stavební průmyslovka v Liberci). Nejhůře jsou připraveni studenti, kteří mají maturitu na některém z učilišť a studovali obor Management ve stavebnictví. Ti neznají ani stavebnictví, ani ekonomiku.
