odeslat     tisk

Zásadní změna právních podmínek, která nastala ve výstavbě od 1. ledna 2007 není jen důsledkem platnosti nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.), jeho prováděcích předpisů a nového Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Podstatně k ní přispěla také účinnost nových právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany při práci, jimiž jsou zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a jeho prováděcí předpisy, resp. nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. S tím souvisí i zrušení vyhlášky č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění vyhlášky č. 363/2005 Sb. na základě vyhlášky č. 601/2006 Sb.
Byla tím splněna povinnost zavést do českého právního řádu příslušné předpisy Evropského společenství, zejména rámcovou Směrnici Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a dílčí Směrnici Rady 92/57/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích, jejichž aplikace má na staveništích v členských státech Evropské unie posílit koordinaci pracovních postupů, sjednotit pracovně bezpečnostní prevenci a zabezpečit součinnost účastníků výstavby, prevenci rizik na staveništích nebo budoucích staveništích.
Z poznatků získaných v jiných státech Evropské unie je zřejmé, že praktické uplatnění uvedených právních předpisů povede k citelnému zvýšení organizační i finanční náročnosti výstavby. Lze také očekávat výrazné snížení pracovní úrazovosti v českém stavebnictví. Podle údajů Státního úřadu inspekce práce bylo ve stavebnictví jen za 1. pololetí roku 2006 evidováno celkem 2347 pracovních úrazů, přičemž jejich společnou a rozhodující příčinou byly nedostatky v prevenci.
Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon) zavádí do výstavby některé právní instituty, k nimž patří funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (koordinátor), oznámení o zahájení prací při realizaci stavby (oznámení o zahájení prací) a plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (plán bezpečnosti na staveništi), které právní řád neznal. Nově také stanoví bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a podmínky odborné způsobilosti k plnění úkolů v prevenci pracovních rizik, upravuje povinnosti zadavatele stavby (stavebník), zhotovitele stavby (dodavatel) a jiné fyzické osoby, která se osobně podílí na zhotovení stavby a nemá své zaměstnance (jiná osoba). Není jím dotčena platnost zvláštních právních předpisů, které upravují například obecné a speciální požadavky na výstavbu (stavební zákon, vyhláška č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace apod.). 

Povinnosti účastníků výstavby

Z hlediska výstavby je významná především třetí část zákona, z níž vyplývá řada nových povinností, které jsou uloženy jednotlivým účastníkům výstavby.

Stavebník je povinen:

Koordinátor je povinen:

• zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, o nichž se v souvislosti s činností dozvěděl, a nelze je sdělovat dalším osobám, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (§ 14, odst. 5);

při přípravě stavby:

• v dostatečném časovém předstihu před zadáním stavby dodavateli předat stavebníkovi přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o pracovně bezpečnostních rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, a další podklady k zajištění bezpečnosti a zdraví při práci na staveništi (§ 18, odst. 1, písm. a/);
• bez zbytečného odkladu předat projektantovi, dodavateli (byl-li již určen), popř. jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti (§ 18, odst. 1, písm. b/);
• provádět další činnosti stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb. (§ 18, odst. 1, písm. c/);

při realizaci stavby:

• informovat všechny dotčené dodavatele o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací (§ 18, odst. 2, písm. a/, bod 1);
• upozornit dodavatele na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém dodavatelem a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření (§ 18, odst. 2, písm. a/, bod 2);
• oznámit stavebníkovi uvedené nedostatky, nebyla-li dodavatelem neprodleně přijata opatření ke zjednání nápravy(§ 18, odst. 2, písm. a/, bod 3);
• provádět další činnosti stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb. (§ 18, odst. 2, písm. b/).

Dodavatel je povinen:

• doložit nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil (§ 16, písm. a/);
• poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po dobu své účasti při přípravě a realizaci stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu bezpečnosti na staveništi a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu bezpečnosti na staveništi, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu bezpečnosti na staveništi (§ 16, písm. b/).

Jiná osoba je povinna:

• poskytnout dodavateli a koordinátorovi potřebnou součinnost a postupovat podle pokynů nebo opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce stanovených dodavatelem (§ 17, odst. 1);
• informovat dodavatele nejpozději do 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště, a není-li to možné, bez zbytečného odkladu o všech okolnostech, které by při její činnosti na staveništi mohly vést k nadměrným pracovně bezpečnostním rizikům u dalších fyzických osob zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele (§ 17, odst. 1);
• dodržovat právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi a přihlížet k podnětům koordinátora; to se vztahuje také na dodavatele, který na staveništi pracuje (§ 17, odst. 2, písm. a/, bod 1);
• používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky podle § 104 Zákoníku práce, technická zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky; to se vztahuje také na dodavatele, který na staveništi pracuje (§ 17, odst. 2, písm. a/, bod 2);
• svévolně nevyřazovat, neměnit či nepřestavovat ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí a používat tato zařízení k účelům a za podmínek, pro které jsou určena; to se vztahuje také na zhotovitele stavby, který osobně na staveništi pracuje (§ 17, odst. 2, písm. b/).

Uvedené nové povinnosti stavebníka koncepčně odpovídají základní povinnosti uložené stavebníkovi v ustanovení § 152, odst. 1, stavebního zákona, podle něhož stavebník musí dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, a to i se zřetelem na ochranu života a zdraví osob. Smyslem toho, že funkci koordinátora musí zabezpečit právě stavebník, je zaručit nezávislost výkonu této funkce na dodavateli. Z obdobného důvodu je uplatněna např. povinnost stavebníka zajistit technický dozor nad prováděním staveb financovaných z veřejných prostředků (§ 152, odst. 4, stavebního zákona).
V případě povinnosti stavebníka určit potřebný počet koordinátorů, budou-li na staveništi působit současně zaměstnanci více než jednoho dodavatele (§ 14, odst. 1, zákona), mohou vznikat pochybnosti, zda to platí jen pro stavby, k jejichž provedení stavebník uzavře samostatnou smlouvu s každým z více dodavatelů (tzv. „přímí dodavatelé“), nebo i pro stavby, k jejichž provedení stavebník uzavře smlouvu sice jen s jedním dodavatelem, jenž však stavbu provede s pomocí svých smluvních dodavatelů (tzv. subdodavatelé). Je také zřejmé, že o tom, zda pro stavebníka vznikne či nevznikne uvedená povinnost, lze směrodatně rozhodnout teprve ve stadiu vyjasněnosti dodavatelského systému. Přístup k aplikaci uvedeného ustanovení bude mít pro praxi ve výstavbě (zejména pro stavebníky) nepochybně zásadní význam.

Koordinátor nemusí být zajištěn u staveb, které:

• nejsou vymezenými stavbami podle § 15, odst. 1, zákona;
• provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle § 160, odst. 3, stavebního zákona;
• nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103, stavebního zákona.

Stavebník, který je fyzickou osobou s oprávněním neurčí koordinátora, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám (§ 14, odst. 3, tohoto zákona). Z přechodného ustanovení § 22, odst. 3, je zřejmé, že u staveb povolených nebo zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tzn. do 31. 12. 2006) se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
Určí-li stavebník více koordinátorů, musí současně vymezit pravidla jejich vzájemné spolupráce (§ 14, odst. 3). Zřejmě by měl také jednoho z koordinátorů pověřit organizováním činnosti ostatních koordinátorů, aby byla zabezpečena přiměřenost jejich rozmístění na staveništi a rovnoměrnost jejich pracovního vytížení. V pověření pro funkci koordinátora by měl stavebník vždy vymezit rozsah, v němž bude tato funkce vykonávána.
Na stavebníka, dodavatele, koordinátora, popř. na jinou osobu se vztahuje působnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce, které jsou zřízeny podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce. Za nedodržení povinností těchto subjektů se uplatní sankční opatření podle § 17 (o přestupcích fyzických osob), popřípadě podle § 30 (o správních deliktech právnických osob) tohoto zákona.
Při aplikaci zákona je nutno zohlednit jeho již zmiňované prováděcí předpisy, tzn. nařízení vlády č. 591/2006 Sb. upravující bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, náležitosti oznámení o zahájení prací, práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další činnosti koordinátora; nařízení vlády č. 592/2006 Sb., které stanoví podmínky akreditace instituce pro provádění zkoušek odborné způsobilosti (zkouška) a požadavky na obsah a způsob provádění a evidence uvedených zkoušek.

Odborná způsobilost koordinátora

Z ustanovení § 10 zákona vyplývá, že funkci koordinátora může vykonávat pouze fyzická osoba, která absolvovala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a vykonala odbornou praxi minimálně tříletou nebo dvouletou při dokončení vyššího odborného vzdělání, popř. jednoletou při dokončení vysokoškolského vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a úspěšně vykonala zkoušku. Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, v němž fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Ze zkušebních okruhů znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k činnostem koordinátora, které jsou stanoveny v příloze č. 2 zmíněného nařízení vlády č. 592/2006 Sb. je zřejmé, že znalosti z oblasti pracovně bezpečnostní prevence musí být podloženy spolehlivými znalostmi problematiky přípravy a provádění staveb, zejména stavební technologie. Z toho lze usuzovat, že na funkci koordinátora by prakticky měli aspirovat především architekti, stavební inženýři a technici s předepsanou praxí v odvětví stavební výroby.
Z § 10, odst. 2, zákona je zřejmé, že uznávání odborné kvalifikace nebo způsobilosti, kterou státní příslušníci členského státu Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se řídí zákonem o uznávání odborné kvalifikace.
Odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tzn. do konce roku 2011 (§ 22, odst. 2, zákona).

Způsob výkonu funkce koordinátora

Zákon koordinátorovi předepisuje pouze povinnosti, které musí plnit při přípravě a při provádění stavby. Nesvěřuje mu však pravomoc něco přikazovat jiným účastníkům výstavby (např. stavbyvedoucímu), pouze podněcuje, doporučuje, poskytuje odborné konzultace, navrhuje či řeší. To koordinátorovi nebrání v plnění jeho povinností, protože se při výkonu funkce opírá o ustanovení zákona, která stavebníka, dodavatele (stavbyvedoucího) či jinou osobu zavazují dodržovat koordinátorem doporučovaná pracovně bezpečnostní a organizační opatření. Funkci koordinátora lze pro názornost charakterizovat jako specifický způsob moderování činnosti ostatních účastníků výstavby, jejichž odpovědnost zůstává nedotčena.
Zákon výslovně zakazuje pouze shodu osoby koordinátoraa stavbyvedoucího (§ 14, odst. 2). Naopak se připouští, aby činnosti koordinátora při přípravě stavby i při jejím provádění vykonávala tatáž osoba (§ 14 ,odst. 1, zákona), a aby funkci koordinátora vykonával sám stavebník, má-li k tomu příslušné oprávnění (§ 14, odst. 3, zákona). Zřejmě nelze vyloučit ani výkon funkce koordinátora a technického dozoru jednou osobou, jde-li o osobou s příslušným oprávněním, a není-li to na úkor kvality výkonu těchto funkcí. Právní formu výkonu činnosti koordinátora zákon přímo neupravuje. Z živnostenského zákona však vyplývá, že tato činnost může být vykonávána v rámci vázané živnosti „poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (skupina 214 v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu). Právnické a fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona mohou činnost koordinátora vykonávat jen tehdy, zajišťují-li jejich výkon osobami s předepsanou odbornou způsobilostí. Koordinátor může vykonávat činnost také v zaměstnaneckém poměru, avšak zásadně by neměl působit na stavbě, jejímž dodavatelem je jeho zaměstnavatel.

Koordinátor a stavební zákon

Stavební zákon s nově zavedeným institutem koordinátora počítá v některých ustanoveních. Koordinátor, působí-li na stavbě, může být podle potřeby přizván stavebním úřadem ke kontrolní prohlídce rozestavěné stavby (§ 133, odst. 4, stavebního zákona), spolupracuje se stavbyvedoucím (§ 153, odst. 2, stavebního zákona) a může provádět záznamy do stavebního deníku nebo do jednoduchého záznamu o stavbě (§ 157, odst. 2, stavebního zákona).
Připadá-li to v úvahu, plán bezpečnosti na staveništi je povinnou obsahovou náležitostí projektové dokumentace pro provádění stavby zpracované na základě územního rozhodnutí (příloha č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb).