arrows arrowsMultifunkční areál Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě
text Ing. Milan Pelikán
číslo: 12/16
Multifunkční areál Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě
Největší areál v České republice pro biatlon, klasické běžecké lyžování a závody horských kol – Vysočina Arena – se nachází na okraji Nového Města na Moravě, malebného městečka v Českomoravské vrchovině u Žďárských vrchů. Už před příjezdem na parkoviště poblíž hotelu Ski jsou po obou stranách silnice vidět závodní tratě. Areál je volně přístupný, takže v době mimo konání tréninků a závodů si může každý návštěvník bez obav vyzkoušet jízdu na závodních tratích.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Milan Pelikán
Vystudoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Od roku 1999 působí v projektové kanceláři Pelikán. Je majitelem firmy VÝSTAVBA KLAFAR s.r.o. Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby. E-mail: pelikan@projekcnikancelar.cz

Záměr projektu
Lyžování má v Novém Městě na Moravě svou dlouholetou tradici.
Už v roce 1910 ve městě vznikl Sportovní klub lyžování a v únoru téhož roku se uskutečnily první lyžařské závody v běhu na lyžích na 10 km. Následovaly další a další závody a v roce 1934 se v Novém Městě na Moravě konal 1. ročník závodu o Zlatou lyži Českomoravské vysočiny. Od roku 1972 byly závody o Zlatou lyži ustanoveny mezinárodními a následujícího roku byly poprvé zařazeny do mezinárodního kalendáře Mezinárodní lyžařské federace FIS. Stále více a více fanoušků chtělo vidět tyto prestižní soutěže živě a kapacita tehdejšího areálu se stala nedostatečnou.

První myšlenka na výstavbu nového biatlonového areálu v Novém Městě na Moravě vznikla v roce 2005, po velmi úspěšném uspořádání Světového poháru v klasickém lyžování. Tehdejší předseda Mezinárodní biatlonové unie (IBU) tuto myšlenku podpořil a na místě tenisových kurtů byla vybudována nová padesátimetrová střelnice s třiceti stavy a 150 m dlouhé trestné kolo. Pro umístění střelnice byl zásadním parametrem směr střelby na severovýchod, aby závodníci nebyli oslňováni sluncem. Součástí výstavby realizované v letech 2005 až 2006 byly také tribuny A, B a C o celkové kapacitě 4034 diváků a zázemí v třípodlažní novostavbě situované za tribunou B. V 1.NP této budovy byly navrženy prostory pro lyžařské týmy a dopingovou kontrolu, ve 2.NP Presscentrum. Z VIP prostorů ve 3.NP je výborný výhled na stadion a střelnici.

Situace

Po kolaudaci areálu v roce 2006 a následné prohlídce komisí IBU (International Biathlon Union) obdržel areál nejvyšší známku ocenění A, která je podmínkou pro kandidaturu na pořádání mistrovství světa. Kandidatura na pořádání MS v biatlonu v roce 2011 byla podána pro nově vybudovaný biatlonový areál hned v roce 2006, avšak pořadatelský status byl Novému Městu přidělen až pro rok 2013. Podmínkou však bylo vybudovat nové lyžařské tratě splňující nejpřísnější kritéria pro pořádání všech disciplín v závodech Světového poháru v biatlonu.

Další etapa výstavby areálu
Výstavba nových tratí splňujících všechna měřítka IBU byla realizována v rámci druhé etapy výstavby v roce 2011. Tyto lyžařské tratě situované za příjezdovou silnicí do areálu byly propojeny se stadionem dvěma tunely (tubosidery) o délce 51,6 a 56,2 m, s dostatečně širokým profilem pro průjezd sněhové rolby. Současně byla vybudována i záchytná parkoviště pro diváky.

 Situace lyžařských tratí

Nové lyžařské tratě o délce až 4 km splňují svými parametry mezinárodní podmínky pro pořádání závodů Světového poháru v biatlonu. Tyto tratě šířky 8 m v koruně jsou plně vybaveny a obsluhovány optickými datovými sítěmi pro TV přenosy, technickým vodovodem pro zasněžování s dvaceti hydroboxy a osvětlením tratí cca 210 halo­genovými světly. Celkový příkon pro osvětlení tratí splňující požadavky vysílacích televizních společností dosahuje 1 MWh. Tuto obrovskou spotřebu elektrické energie na zasněžování a osvětlení areálu zajišťují celkem tři instalované trafostanice 1 × 1000 a 2 × 630 kVA.

Na jaře roku 2012 byla zbourána nevyhovující dvoupodlažní správní budova místního lyžařského klubu. Na jejím místě vyrostla moderní čtyřpodlažní administrativní budova, tzv. Office Area. Během závodů v tomto domě nacházejí zázemí zástupci Mezinárodní biatlonové unie, rozhodčí, obsluha časomíry a velkoplošných obrazovek, ale i vedení závodů a organizátoři.

Za účelem pořádání Mistrovství světa v biatlonu byly také až dvojnásobně navýšeny kapacity tribun A i C jejich nástavbou. Zároveň byla postavena nová velkokapacitní tribuna D nad vodní nádrží sloužící jako zásobník vody pro výrobu technického sněhu. Pod tribunou A se nachází čerpací stanice zasněžování s výkonem 80 l/s vody a trafostanice. Celková kapacita pevných tribun A, B, C a D je v současné době 9788 diváků.

Součástí výstavby bylo i 42 nových servisních buněk pro lyžařské týmy v prostoru parkoviště týmů. S ohledem na obrovský zájem diváků o stále populárnější biatlon jsou v době pořádání závodů pevné tribuny doplňovány o další mobilní tribuny o kapacitě až 5000 diváků.

 Vizualizace areálu pro MS 2013

V roce 2015 vedení sportovního klubu Nové Město na Moravě spolu s Českým svazem biatlonu rozhodlo o výstavbě zásobníku na sníh. Toto řešení má umožnit pořádání Světového poháru v biatlonu i v době nepříznivých klimatických podmínek. Zásobník sněhu má kapacitu 60 000 m3. Z tohoto množství jsou dvě třetiny objemu umístěny pod zemí. Celková zastavěná plocha je 9000 m2. Zásobník je unikátní svou velikostí a pořadatelé z Nového Města na Moravě na něj spoléhají při současné přípravě lyžařských tratí pro Světový pohár v biatlonu, který se má ve městě konat 16. až 18. prosince 2016.

Urbanistické a architektonické řešení
Po rozhodnutí investora vybudovat biatlonový areál byl v první fázi vytvořen 3D model pro sjednocení představ a vizí investora s představiteli Mezinárodní biatlonové federace. Řešení vycházelo z původního umístění stadionu s podélnou osou sever – jih rovnoběžnou s místním Cihelským potokem. Na jejím konci u lesa se nachází hotel Ski (postavený roku 1975) a na opačném, jižním konci Černý rybník. Střelnice byla umístěna ve východní části směrem proti svahu a tribuny na opačné straně, západně před Cihelským potokem.

Po realizaci nové administrativní budovy (Office Area) se využívá celá třípodlažní stavba za tribunou B jako Presscentrum.

 Příčný řez tribunou D

Ze severní strany je tato část areálu ukončena servisními buňkami z modulových kontejnerů KOMA Modular a z jižní strany, za tribunou C, zpevněnou plochou vymezenou pro postavení dvoupatrového mobilního stanu určeného VIP hostům v době pořádání závodů Světového poháru v biatlonu. Z tohoto místa a z tribuny C je nejlépe vidět na střelnici, zejména na stav číslo 1, který využívají vrcholoví biatlonisté, a současně je odtud nejbližší pohled na finišující závodníky. Z nejvyššího místa tribuny C je dobře vidět i západním směrem na lyžařské tratě až k tubosiderům, umožňujícím podjezd pod státní silnicí.

Na východní straně, vpravo od střelnice, je 150 m dlouhé trestné kolo. Výše zmíněná nová čtyřpodlažní administrativní budova Office Area je situována vlevo od střelnice. Je v ní zázemí pro pořadatele, prostory pro rozhodčí včetně kanceláří ředitele závodu i konferenční místnost ve 3.NP. Ubytovací kapacita je k dispozici ve 4.NP. Plochá pochozí střecha slouží i pro rozhovory televizního studia. Dům má obdélníkový tvar s dominantní visutou hliníkovou prosklenou fasádou, jejíž vodorovné členění má navozovat dojem lyžařské stopy.

Příčný řez budovou Office Area

Konstrukční řešení
Tribuny jsou z železobetonových prefabrikátů s nosnými podélnými rámy vetknutými do monolitických kalichů základových hlavic spřažených s vrtanými pilotami. Tribuna D nad vodní nádrží je založena na základových prefabrikovaných patkách. Nosná konstrukce tribunových stupňů je tvořena šikmými železobetonovými trámy a panely s moduly 1500 mm, tvarovanými do schodových stupňů. Přístupová a úniková schodiště na tyto tribunové schody modulově navazují.

V prostoru pod tribunami jsou panely nahrazeny tribunovými trámy. Podlahu jednotlivých tribunových stupňů tvoří ocelové pozinkované pororošty.

Nosné konstrukce budov Office Area a Presscentra byly z důvodu požadované rychlosti výstavby shodně řešeny jako prefabrikované železobetonového skelety s výplňovým obvodovým zdivem Porotherm 400 mm a vnějším zateplovacím pláštěm tloušťky 100 mm. Dominantní dvoupodlažní visutá stěna je z hliníkového závěsného fasádního systému zaskleného tepelněizolačními dvojskly. Boční stěny 2.NP a 3.NP jsou monolitické, sendvičové, bez venkovní povrchové úpravy s pohledovým reliéfem ve tvaru tzv. manšestru evokujícího sníh upravený sněhovou rolbou před závodem. Tento reliéf byl vytvořen odlitím panelů do forem s maticemi.

Konstrukční řešení budovy servisních buněk je z modulárního kontejnerového systému KOMA Modular založeného na monolitických betonových pasech. Dřevěný fasádní obklad z tzv. zapečené borovice je navržen s vodorovným členěním, bez další povrchové úpravy. Přírodní barvu dřeva doplňuje zelená barva. Na budově Office Area s dominantním betonovým povrchem byla jako doplňková barva zvolena šedomodrá. Fasádu Presscentra rovněž tvoří dřevěný obklad v kombinaci se zelenou barvou konstrukcí.

 Pohled na tribuny před jejich nástavbou

Nosná konstrukce tří přístupových lávek pro pěší jsou řešeny hlavními podélnými lepenými dřevěnými nosníky a příčníky. Mostovky jsou z dubové mostiny.

Technologické řešení
Čerpací stanice pod tribunou A je v současnosti vybavena dvěma čerpadly 2 × 40 l/s. Z toho vyplývá výkon čerpadel pro zasněžování 80 l/s vody a 160 l/s technického sněhu. Při požadavku na zasněžení nových biatlonových tratí o délce 4 km, šířce 8 m, tloušťce sněhové vrstvy 0,5 m a současném zasněžení lyžařského stadionu o ploše 2 ha činí celkový potřebný objem technického sněhu 30 000 m3. Za předpokladu výroby 2 l technického sněhu z 1 l vody uspokojí tato výkonná čerpadla výrobu sněhu při ideálním suchém a mrazivém počasí, teplotě –5 až –7 °C a dostatečném množství potřebné vody již za 52 hodin.

Zdrojem vody pro výrobu sněhu je vodní nádrž pod tribunou D, ze které se přes dvě chladicí věže přivádí předchlazená voda k čerpadlům. Tato vodní nádrž o kapacitě 5000 m3 vystačí na výrobu 10 000 m3 sněhu, tj. na jednu třetinu celkové potřeby. Doplňování nádrže vodou zajišťuje nový přivaděč vody z koupaliště vzdáleného 0,9 km pomocí výkonného výtlačného čerpadla 80 l/s. Z důvodu omezeného odběru vody z koupaliště – maximálně 2000 m3 denně – lze zbývající potřebu 20 000 m3 technického sněhu vyrobit až za dalších pět dní. Celková minimální časová potřeba k výrobě technického sněhu pro celý areál je šest dní.

S ohledem na tuto skutečnost a nejistotu počasí zejména v listopadu a prosinci, kdy začíná seriál závodů Světového poháru v biatlonu, byl navržen a vybudován nový zásobník sněhu o kapacitě cca 40 000 až 60 000 m3. Ten se při absenci sněhu v prosinci na začátku lyžařské sezony vyprázdní – vyveze na lyžařské tratě a stadion – a zasněžovat se může za příznivého počasí přímo do prázdného zásobníku průběžně celou zimu. Sníh se tak vyrábí do zásoby na další sezonu, pro kterou je k dispozici hned po jejím zahájení koncem listopadu a začátkem prosince.

Podélný řez zásobníkem sněhu

Uložením technického sněhu do zásobníku v zemi je zajištěn předpokládaný zůstatek cca 2/3 objemu. Při předpokládaném požadavku 30 000 m3 na zasněžení lyžařských tratí a stadionu se musí vyrobit o 15 000 až 20 000 m3 sněhu navíc jako rezerva pro úbytek v létě.

Nový zásobník lichoběžníkového tvaru o ploše cca 9000 m2 má kapacitu pro uložení sněhu v zemi 40 000 m3 a cca 20 000 m3 nad zemí v tzv. čepici. S ohledem na zasazení zásobníku do severního svahu se sklonem 12 % je hloubka jámy 0 až 9 m. Její dno o ploše 7000 m2 zpevňuje zámková dlažba pro snadnou manipulaci techniky. Celá zpevněná plocha je odvodněna drenážním systémem k odvádění vody z tajícího sněhu v letním období. Šikmé svahy zásobníku se sklonem 1 : 1 jsou zpevněny geomřížemi, separace sněhu od zeminy je řešena geotextilií.

 Situace zásobníku sněhu

Zářez do terénu (vrchní hrana zásobníku) je upraven zvýšenou železobetonovou stěnou, zateplenou z vnitřního líce. Tato obvodová stěna odděluje zásobník od okolního lesního pozemku a současně navyšuje jeho kapacitu o cca 9000 m3. Ochrana technického sněhu v zásobníku v letních měsících je navržena tepelnou izolací dřevní hmotou – dřevoštěpkou z jehličnatého dřeva o velikosti štěpek 20–50 mm. Původně navržené ochranné a hydroizolační souvrství s odvodem dešťové vody po obvodu zásobníku do kanalizace bylo v poslední fázi výstavby nahrazeno pouze zvýšenou tloušťkou dřevoštěpkové vrstvy z původních 500 mm na 650 mm.

Obor zabývající se výrobou, ukládáním, ochranou a zpětnou distribucí sněhu v další sezoně se nazývá „snowfarming“. Na základě zkušeností v severských zemích, zejména v Norsku, Finsku a Švédsku, byl k ochraně zásobníku proti dešťové vodě použit nový jednoduchý přístup. I přes názor, že voda urychluje tání sněhu, bylo zjištěno, že naopak dostatečná vrstva dřevní hmoty dešťovou vodu pojme a v době jejího odpařování dochází k ochlazovacímu efektu – nikoliv tedy k jejímu zahřívání, jež nastává pod eventuálními ochrannými fóliemi. V případě intenzivního deště, kdy už větší množství vody dřevní hmota nepojme a voda tak proteče až k vrstvě sněhu s teplotou pod 0° a s obsahem 50 % vody, dochází nejdříve k jeho vlhnutí. V momentě, kdy sníh začne roztávat, dostane se tající voda do nižších vrstev, které rovněž nasycuje. Výhodou je, že tající voda neodtéká do kanalizace, nýbrž zůstává a sníh částečně zhodnocuje. Vrchní vrstva takto zhodnoceného sněhu s vysokým obsahem vody, která ovšem zmrzne po odkrytí dřevoštěpky na začátku lyžařské sezony, se při manipulaci použije jako tuhá ledová podkladní vrstva do lyžařských tratí.

Vynechání hydroizolačního souvrství znamenalo i finanční úsporu, není nutné každoroční pořizování nové ochranné fólie. Díky samostatné vrstvě dřevní hmoty bude i manipulace s dřevoštěpkou jednodušší –
pomocí pásových nakladačů se naloží a odveze na mezideponii. Zásobník se po vyprázdnění může začít plnit novým sněhem na další sezonu. Výrobu sněhu v zásobníku zajišťuje deset nadzemních hydroboxů napojených na technický vodovod z čerpací stanice.

 Situace zásobníku sněhu

Zkušenosti z navrhování
Projekt areálu se postupně vyvíjel od roku 2005 až do konce roku 2012 (respektive 2015, kdy byl vybudován zásobník sněhu). Vzhledem k tomu, že se jedná o ojedinělou a unikátní stavbu svého druhu v ČR, bylo nutné při navrhování a projektování zohledňovat jak cílovou vizi investora o pořádání Mistrovství světa v biatlonu, tak výsledky diskuzí s orgány ochrany přírody a krajiny a finální návrh přizpůsobit těmto podmínkám.

Závěr
Vytvořit multifunkční areál pro biatlon, klasické běžecké lyžování a pro závody horských kol bylo možné díky jasné představě investora o cílovém stavu areálu a velké podpoře a zájmu všech účastníků výstavby – projektantů, financujících institucí, zhotovitelů, ale i dotčených úřadů. Díky tomu areál již v roce 2013 splnil svůj původní cíl – pořádání Mistrovství světa v biatlonu za účasti cca 200 000 diváků, které bylo Mezinárodní biatlonovou federací (IBU) velmi vysoce hodnoceno. V současnosti má areál Vysočina Arena velkou šanci dostat se do základního kalendáře světových pohárů v biatlonu a úspěšně tak kandidovat na pořádní dalšího mistrovství světa v roce 2022.

Identifikační údaje stavby

Investor: Sportovní klub lyžování, Nové Město na Moravě

Ideový záměr: Ing. arch. Petra Pleskačová, Ing. arch. Karel Rosecký

Projektant: Ateliér Pelikán

Hlavní inženýr projektu: Ing. Milan Pelikán

Dodavatel: 1. etapa (2005–2006) – PKS stavby a.s.,
Žďár nad Sázavou

2. etapa (2011) – SPH stavby s.r.o.

3. etapa (2011–2013) – Imos Brno a.s.
PSJ a.s., Jihlava

4. etapa (2015) – SPH stavby s.r.o., Bystřice nad Pernštejnem

Doba výstavby: 2005–2006, 2011–2012, 2015





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
© 2007