V letošním roce vybrala mezinárodní porota soutěže Steel Design Awards mezi devatenáct vítězných staveb i jednu z České republiky, kterou do soutěže nominovala Česká asociace ocelových konstrukcí. Konkrétně to byla stavba stanice metra Střížkov v Praze, jejímž investorem byl Dopravní podnik hlavního města Prahy, architektem Ing. arch. Patrik Kotas, generálním projektantem Metroprojekt Praha a.s. a projektantem ocelové konstrukce Excon, a.s. Ocelovou konstrukci vyrobily společnosti Metrostav a.s.– divize 7 (generální dodavatel), Excon Steel, a.s. a Vítkovice Power Engineering, a.s.
Slavnostní ceremoniál, který je považován za největší událost v oboru ocelových konstrukcí, proběhl 17. září ve španělské Barceloně. Střížkov se objevil ve společnosti takových staveb jako je například Koncertní hala v Kodani, Evropský soudní dvůr v Luxemburgu, Terminál 2E na letišti Charlese de Gaulla v Paříži, stadion Letzigrund v Curychu, Centrální kurt ve Wimbledonu nebo Swedbank stadion v Malmö.
Hlavním posláním soutěže je zviditelnění a celková propagace staveb z oceli a oceněné projekty jsou posuzovány podle jejich přínosu pro obor ocelových konstrukcí, tedy nezávisle na jejich velikosti, původu, množství použité oceli či jiných podobných kritériích. V předchozích ročnících soutěže bylo již oceněno několik českých staveb, například Sazka (O2) Aréna v Praze, Mariánský most v Ústí nad Labem, lávka pro pěší přes dálnici D 8 s názvem Kočičí oči nebo budova Jihomoravské plynárenské v Brně.
Stanice metra Střížkov je svou koncepcí unikátní v rámci celé sítě pražského metra. Nejobtížnějším úkolem z hlediska projektového řešení ocelové konstrukce bylo aplikovat vizi architekta z hlediska statické analýzy a vyrobitelnosti konstrukce. Zastřešení stanice má základní rozměry 160x42 m při maximální výšce konstrukce 20 m nad terénem. Nosná konstrukce sestává ze dvou hlavních oblouků, které se vzájemně kříží na začátku a konci stanice. Oblouky jsou vzájemně spojeny třemi spojovacími prvky a je na nich zavěšena celá konstrukce zastřešení.
Stavba byla detailně popsána v časopise Stavebnictví 09/08 a Stavebnictví 06-07/07.
