2007 arrows 01 arrows Marginálie ke vztahu české populace k Evropské unii
foto: archiv redakce
text: Milan Cikánek
číslo: 01/07
Marginálie ke vztahu české populace k Evropské unii
Více než 50 % Čechů je nyní – jak vyplývá z nedávného šetření Eurobarometr, objednaného Evropskou komisí – spokojeno s naším členstvím v Evropské unii. Uvádí se, že pro vstup a spíše pro vstup je dohromady 59 % českého obyvatelstva. Nebylo tomu tak vždy.
odeslat odeslat    tisk tisk
Mgr. Ing. Milan Cikánek
Nezávislý konzultant pro marketing. Prognostik a analytik evropského trhu.

Připomeneme fakta. Česká republika jednala v prosinci 2002 v Kodani o podmínkách vstupu do Evropské unie. Na summitu EU následně 16. dubna 2003 v Aténách podepsala přístupovou smlouvu. Vláda vypsala referendum o vstupu do EU, které se konalo 13. a 14. června 2003. V České republice se dostavilo k urnám 55,2 % oprávněných voličů a 77,3 % hlasujících, kteří se zúčastnili referenda, souhlasilo se vstupem. Z celkové voličské populace bylo tedy pro vstup (55,2 x 0,773) 42,7 %. Porovnejme tyto údaje s výsledky hlasování o přístupové smlouvě ve dnech 8. března až 20. září 2003 v desítce nových kandidátských zemí. (Data jsou převzata z Ročenky Hospodářských novin 2004, str. 13. Na Kypru se plebiscit nekonal. Země jsou seřazeny sestupně podle procenta kladných hlasů z celkového počtu voličů.)

tab. 1: Účast v referendu v procentech z počtu voličů, výsledek referenda v procentech hlasů pro vstup a procento kladných hlasů z celkové populace s volebním právem
 

Referendum – účast v %

Výsledek referenda – procento hlasů pro vstup

Hlasy pro vstup v procentech z celkové populace

Slovinsko

60,00

98,70

59,20

Litva

64,00

91,00

58,20

Lotyšsko

72,50

67,70

49,10

Malta

91,00

53,60

48,80

Slovensko

52,15

92,46

48,20

Polsko

58,48

76,87

45,00

Česká republika

55,20

77,30

42,70

Estonsko

63,00

66,90

42,10

Maďarsko

46,00

84,00

38,60

Kypr

nekonalo se

-

-

Zajímavý je možný důvod různého hlasování. Zřejmě vypovídá o vlivu výše nákladů na bydlení (tedy včetně výdajů na vytápění, spotřebu vody, opravy) na politické postoje veřejnosti přistupujících zemí, na její hlasování. Ze srovnání hlasů pro vstup do Unie v populaci vyplývá, že skepse k Evropské unii byla tím větší, čím bylo vyšší procento výdajů na bydlení. Ukazuje to následující tabulka, kterou jsme sestavili z různých podkladů. Nezařadili jsme data za Maltu. Výdaje na bydlení jsou zde malé díky příznivým klimatickým podmínkám a díky okolnosti, že větší část populace bydlí ve starých bytech, do nichž se léta výrazněji neinvestuje. (Vstupní data: Ročenka HN 2004, ČSÚ, Eurostat, vlastní výpočty autora)

tab. 2: Závislost skepse k EU na růstu výdajů na bydlení
 

Hlasy pro vstup v % z celkové populace

Výdaje na bydlení v % z celkových výdajů

Převrácená hodnota předchozího sloupce

Pokles hlasů pro vstup v porovnání ke Slovinsku

Výdaje na bydlení – převrácená hodnota ke Slovinsku

Slovinsko

59,2

11,1

9,01

100,0

100,0

Litva

58,2

16,2

6,17

98,3

68,5

Lotyšsko

49,1

14,0

7,14

82,9

79,3

Slovensko

48,2

19,2

5,21

81,4

57,8

Polsko

45,0

19,9

5,03

75,9

55,8

Česká republika

42,7

20,1

4,98

72,1

55,2

Estonsko

42,1

16,9

5,92

71,2

65,7

Maďarsko

38,6

22,8

4,39

65,2

48,7

Kypr

nehlasovalo se

Vyšší výdaje = méně hlasů pro vstup do EU

Hlasování probíhalo zhruba ve stejnou dobu. Výdaje na bydlení byly v různých zemích odlišné. Hlasů pro vstup ubývalo v různých zemích s tím, jak byly vyšší výdaje na bydlení. Nabízí se tedy domněnka, že postoj veřejnosti v přistupujících zemích k hospodářské změně, k rozšíření trhu vstupem do EU, byl spojen s výší nákladů na bydlení. Postoj veřejnosti nekorespondoval například s inflací, s náklady na potraviny, na oblečení. S čím větším procentem výdajů na bydlení se museli lidé vypořádat, tím byli ke vstupu skeptičtější. Náklady na bydlení byly někdy zvýšeny deregulací nájemného, jindy vyvolané růstem cen bytové výstavby či způsobené vzestupem světových cen oceli a energetických surovin. V České republice stouply podle rodinných účtů výdaje na bydlení zhruba z 9 % v roce 1989 na 20,1 % v době hlasování o vstupu do EU; nyní jsou vyšší. Všude se po roce 1989 náklady na bydlení zvedaly, v České republice a na Slovensku více než na dvojnásobek. Nelze nevidět, že čím byly v době hlasování výdaje na bydlení v procentech z celkových výdajů vyšší, tím výraznější byla v referendech skepse hlasujících. Ve Slovinsku například činily výdaje na bydlení v době referenda o přístupové smlouvě 11,1 %; pro vstup pak hlasovalo kladně 59,2 % občanů s hlasovacím právem. V Maďarsku činily výdaje na bydlení dvakrát více než ve Slovinsku, tedy 22,8 % z celkových výdajů; přibylo tu skeptiků, pro vstup do EU hlasovalo méně lidí s hlasovacím právem než ve Slovinsku, jen 38,6 %.
Vyslovili jsme samozřejmě jen hypotézu, že to, jak bydlení v přistupujících zemích sáhlo hluboko po rozpadu sovětského bloku obyvatelstvu do kapes, ovlivnilo postoje v referendu. Jak by lidé hlasovali asi nyní? Bydlení levnější není, ale mění se trh, možnosti podnikat a pracovat. Po vstupu do EU, jehož vlivy nyní všestranně analyzujeme, se podle průzkumů mínění veřejnosti o Evropské unii lepší. Výzkum, jehož výsledky provedla pro Evropskou komisi agentura Eurobarometr a které byly zveřejněny 11. prosince 2004, ukázal, že se vstupem do Evropské unie bylo spokojeno 45 % Čechů. Je to vzestup o 2,3 % (proti 42,7 % Čechů z dospělé populace, kteří hlasovali pro vstup do EU v referendu).
Náklady na bydlení neklesají, ale v roce 2005 došlo k prvním pracovním kontaktům a jednáním s Unií. České firmy nabyly v roce 2005 první zkušenosti s čerpáním peněz z fondů EU. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že firmy z České republiky, včetně stavebních, podaly více než 5000 žádostí o finanční podporu z evropských fondů. Do konce roku 2006 z nich lze při znalostech administrativy vybrat až 80 miliard korun. V letech 2007 až 2013 může každoročně Česká republika z unijních fondů získat 128 miliard korun. Členský příspěvek České republiky bude 35 miliard korun, takže čistý roční příjem na aktivity, které jsou Evropskou unií preferovány, představuje asi 93 miliard korun pro ČR ročně v letech 2007 až 2013. Jistě to postoj řady skeptiků změní.

Přibývají projekty s vyšší přidanou hodnotou

Česká republika se podle Smlouvy o přistoupení stala členem Evropské unie dnem 1. května 2004. Ke změnám došlo ve zdanění. Některé služby a zboží byly přesunuty ze snížené, pětiprocentní, do základní sazby daně z přidané hodnoty, takže podražily, na druhé straně došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 % a ke zlevnění některého zboží dováženého ze zahraničí. Vlivy na stavebnictví jsou známy. Cenová hladina se zvedla mírně. Dnem 1. května 2004 se otevřel pracovní trh do Irska a Velké Británie, dodnes zůstává omezený v Německu, svíraném nezaměstnaností, a v Rakousku. Se vstupem do EU na sebe vzala Česká republika závazek dříve či později přistoupit ke společné evropské měně. Každý z nových členů je nucen formulovat svou strategii, plnit konvergenční kritéria, rozhodnout se, jak načasuje přijetí eura. Názory na dobu, kdy bude vhodné přijetí evropské měny i u nás, jsou různé. Tab. 3 ukazuje u vybraných nových členů EU definici veřejných financí z HDP, veřejný dluh v % z HDP a rok, kdy vlády těchto zemí plánují splnění fiskálních kritérií.

tab. 3: Strategie přistoupení ke společné evropské měně
 

ČR

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Přistoupení ke společné evropské měně

2009–2010

2008

2008–2009

2007

Deficit veřejných financí v letech 2003 a 2006, v % HDP

4,0 a 6,3

2,5 a 4,9

3,3 a 4,8

0,7 a 1,27

Veřejný dluh 2003 a 2006 v % HDP

19,5 a 36,7

55,0 a 49,0

44,3 a 58,7

26,0 a 24,0

Splnění fiskálních kritérií

2008

2006

2007

2004

Příznivě se mění struktura přímých zahraničních investic. Přibývá projektů s vyšší přidanou hodnotou, to znamená investic do vývoje. Česká republika se stává stále přitažlivější pro projekty technologických center a strategických služeb, kdy firma z jednoho místa poskytuje právní, finanční nebo poradenské služby pro celou Evropu. V roce 2004 do České republiky přibylo přímých zahraničních investic za 114,7 miliardy korun, v roce 2005 kolem 220 miliard korun. Jak se podílejí na přílivu investic naše stavební firmy? Významnou silou v české ekonomice je automobilový průmysl. Jestliže od roku 1993 do roku 2003 se do automobilového průmyslu dostalo 12,2 % všech přímých zahraničních investic, tak méně známé je, že do stavebnictví za stejnou dobu přiteklo 4,7 % přímých zahraničních investic, což je ve srovnání s atraktivním automobilovým průmyslem výrazné číslo. Podniky ovládané zahraničními vlastníky kontrolují nyní většinu českého průmyslu a část stavebnictví. Tyto podniky jsou motorem hospodářství, formují růst HDP. Ze zisků značnou část znovu investují. Podle ČNB to byla v roce 2005 částka 80 miliard korun. Zvyšují konkurenceschopnost ČR. Nutí české zaměstnance, aby zvyšovali své znalosti. Podle průzkumu poradenské firmy Ernst and Young je nejatraktivnější zemí pro investice Čína, pak USA, třetí Indie, čtvrté je Polsko, sedmou nejatraktivnější zemí na světě pro přímé zahraniční investice je Česká republika. U automobilového průmyslu je nejatraktivnější na světě Francie, ČR je pak na druhém místě.
Po vstupu do Evropské unie začali být čeští stavbaři úspěšní i v zahraničí. Letos získali zakázky za několik miliard korun v Černé Hoře, v Maďarsku, v Baku. Metrostav staví na Islandu, Skanska buduje ve Finsku. Expandují nejen firmy se zahraniční účastí, ale i ryze české stavební společnosti. Naše firmy sledují možnosti v Polsku, na Balkáně, v Africe. Pole se zakázkami se stavbařům rozevírá a firmy se mnohdy chytily. Bez většího ohlasu je ale jejich úsilí v Německu či Rakousku. V těchto dvou zemích totiž neplatí nová směrnice Evropské unie o službách. Nicméně stavebnímu sektoru se po vstupu do EU daří a má před sebou dobré perspektivy. Na dalších deset let zásoba stavebních prací naroste na objem 1,2 bilionu korun v běžných cenách. Stavět se budou silnice a železnice, které mají zlepšit spojení s Evropskou unií. Od vstupu do EU se příznivě vyvíjí zahraniční obchod. V listopadu 2005 dokonce po deseti letech skončil přebytkem 5,2 miliardy Kč. Zahraniční obchod směřuje k vyrovnané bilanci. Český průmysl roste nepřetržitě již pátým rokem. Kladně je možné hodnotit především skutečnost, že růst HDP není tažen jen spotřebou, ale především investicemi a exportem.
Uvedené okolnosti, možnosti stavět a obchodovat, nemohly neovlivnit postoje lidí ze stavebních firem (přičemž zaměstnanci stavebnictví představují 5 % voličů) a širší veřejné mínění. V době referenda bylo pro vstup 42,7 % populace. Jestliže podle průzkumu STEM z července 2005 členství v EU vyhovovalo již 56 % dospělé populace v České republice, nyní uvádí Eurobarometr 50 až 59 % spokojených občanů v české veřejnosti (součet odpovědí ano a spíše ano). Roli ve vstřícnějším přístupu české populace k Evropské unii jistě mají i obchodní výsledky a možnosti českých stavebních podniků.



Ročník: 2007











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007