„Olympijský program rozvoje sportovišť pro Českou republiku zpracovaný ČOV vyčíslil celkový počet sportovišť potřebných pro pořádání OH na 31,“ uvádí místopředseda Českého olympijského výboru Ing. Jiří Zedníček. „Investiční aktivity v rámci běžného rozvoje jsou pak vyčísleny na 487 miliard korun. Jde o projekty státu a obcí plánované v časovém rozmezí 12 až 15 let. Olympiáda v tomto kontextu představuje pevné datum, ke kterému by tyto stavby musely být realizovány.“
Jak vypadala příprava urbanistického a stavebního konceptu spojeného s kandidaturou Prahy na LOH 2016?
Na konci minulého a začátku letošního roku byly dokončeny základní urbanistické a architektonické studie nejvýznamnějších olympijských staveb. Jde o studii technické proveditelnosti a ekonomické účelnosti Veletržního areálu v Praze-Letňanech s ohledem na jeho využití pro potřeby OH, urbanistickou studii zabývající se umístěním olympijské a mediální vesnice a vybudování plaveckého areálu. V polovině ledna 2007 obnovila svou činnost odborná komise Rady Hlavního města Prahy pro přípravu kandidatury na Letní olympijské hry v roce 2016, resp. 2020. Ta bude v následujících měsících systematicky představovat základní koncept LOH 2016, na kterém dlouhodobě pracuje.
Jaké jsou hlavní urbanistické záměry spojené s OH v Praze i na území celé ČR?
Předností pražské kandidatury na pořádání olympiády je její synergie s územním plánem Hlavního města Prahy, který definuje rozvojové cíle města v následujících letech. Usilujeme o to, aby se z Prahy stala moderní metropole příjemná jak pro své obyvatele, tak pro návštěvníky. V souvislosti s olympiádou jde zejména o dobudování dopravní infrastruktury a výstavbu sportovních areálů, kde budou moci Pražané aktivně trávit svůj volný čas.
Jaké jsou konkrétní projekty na výstavbu nových objektů spojených s OH v Praze (především sportoviště, ubytovací kapacity, infrastruktura...)?
Vše je zatím ve velmi raných stádiích zrodu, v současné době jsou zpracovány urbanistické studie pro umístění ceremoniálního stadionu, plaveckého areálu a obou vesniček – olympijské a mediální.
Lze procentuálně vyčíslit využití objektů spojených s olympiádou – tzn. kolik sportovišť (ale i třeba staveb v olympijské vesnici) spojených s OH bude využito ve stávajícím stavu, kolik po rekonstrukci, kolik jich vznikne nově?
Olympijský program rozvoje sportovišť pro Českou republiku zpracovaný ČOV vyčíslil celkový počet sportovišť potřebných pro pořádání OH na 31. Z toho se jedná o 4 stávající, 16 dočasných, 5 zcela nových a 6 rekonstruovaných sportovišť.
Jaký bude podíl využití, rekonstrukcí či výstavby z hlediska regionů (je proklamováno, že pražské OH jsou v podstatě celorepublikovou záležitostí)?
Přestože je pořadatelství OH vždy přisuzováno konkrétnímu městu, podílí se na pořádání Her (jednotlivých sportovních disciplín) i další města v zemi. Olympiáda by proto zdaleka nebyla jen záležitostí našeho hlavního města, ale do jejího pořadatelství by se zapojilo hned několik regionů. V Brně, Ostravě, Teplicích, Jihlavě a Zlíně by se např. konala kvalifikační utkání ve fotbale, vodní sporty by kromě pražské Tróje zajistil jachtařský areál na Lipně a Račický kanál v severních Čechách. Střední Čechy mohou nabídnout areály pro jezdectví, moderní pětiboj a střelnici. V dalších regionech mohou být umístěny přípravné kempy a sportoviště. Spolupráce mezi jednotlivými městy a kraji se již osvědčila např. při pořádání mistrovství světa v hokeji. Projekt olympiády je zkrátka určen celé České republice, a tak uvedené rozdělení sportů zdaleka není definitivní.
Jaké jsou časové horizonty či časový plán předpokládaných stavebních projektů spojených s OH?
Tato otázka je v tuto chvíli předčasná, konkrétní plán realizace stavebních projektů specificky olympijských zařízení (sportoviště, olympijská vesnice atd.) zatím neexistuje.
Plánované centrum OH má vyrůst v Letňanech – jaká je v uvažované lokalitě situace s vlastnictvím pozemků? Je úvaha o centru her na Strahově reálná?
Letňany jsou jedním z uvažovaných center olympiády v Praze, nicméně velmi favorizovaným. Část pozemků, které jsou pro výstavbu olympijské infrastruktury uvažovány je v soukromých rukou, a pokud volba skutečně padne na Letňany, město samozřejmě bude s jejich vlastníkem jednat o jejich využití.
Na Strahově by podle stávajících odhadů měly být organizovány především ty disciplíny, které nejsou divácky tak náročné. Překážkou je především omezená dopravní obslužnost Strahova. Přesto je možnost výstavby hlavního stadionu na Strahově, spojená s rozsáhlejšími změnami, stále zkoumána.
V souvislosti s pražskými OH se mluví o akceleraci investic do veřejně potřebných staveb – hlavně dopravní infrastruktury. Lze tuto myšlenku vyjádřit konkrétněji?
Autoři studie z PricewaterhouseCoopers tyto investice (investiční aktivity v rámci běžného rozvoje) vyčíslili na 487 miliard korun. Tyto investice státu a krajů jsou dlouhodobě plánované v časovém rozmezí 12–15 let a olympiáda v tomto kontextu představuje pevné datum, ke kterému by tyto stavby musely být realizovány. Jedná se zejména o investice do modernizace dopravní infrastruktury, konkrétně městských okruhů, železničních spojů, telekomunikační infrastruktury a potřebné dálniční sítě. V rámci Prahy náklady obsahují zejména výdaje spojené s výstavbou metra C do Letňan, trasy D v úseku Hlavní nádraží – Nové dvory, náklady na dokončení městského silničního okruhu a radiál a vybudování stálých P+R parkovišť. Co se týče železnice, obsahují náklady zejména výstavbu spojení letiště s centrem Prahy a modernizaci páteřní sítě městské železnice. Mimo Prahu spočívá projekt např. v modernizaci tranzitních železničních koridorů (na úrovni zemí západní Evropy), vybudování Pražského okruhu, který řeší propojení dálničních tahů vedoucích do Prahy, vybudování a dokončení některých dálnic (D3, resp. D8, D11). Jakkoliv jsou tyto stavby pro úspěšné uspořádání OH potřebné, je však stále třeba zdůrazňovat, že se nejedná o náklady OH, protože tyto stavby musí být vybudovány bez ohledu na pořádání OH a podmiňují normální rozvoj Prahy i celé země.
Zazněl názor o vytvoření konsorcia především stavebních firem (příklad OH v LA 84), které by zajistilo veškeré investice spojené s konáním OH? Je něco takového možné v ČR?
S účastí soukromého sektoru se počítá i v případě pražské kandidatury, nicméně konkrétní formy spolupráce se soukromým sektorem nejsou zatím známy.
Předpokládaný objem investic pro pražské OH je cca 135 mld. V případě, že by Praha kandidovala a OH nedostala, kolik procent by bylo vynaloženo na výdaje spojené jen s kandidaturou a v jejím rámci zajištění konkurenceschopnosti Prahy vůči ostatním soupeřům?
Náklady na samotný proces kandidatury (jako součást organizačně provozních aktivit nad rámec běžného rozvoje) vyčíslila studie PricewaterhouseCoopers na 510 mil. Kč.
Jaký je předpoklad rozdělení investic do nákladů spojených s konáním OH mezi soukromé investory a daňové poplatníky?
Jak bylo již zmíněno, vyčíslila ekonomická a marketingová studie PricewaterhouseCoopers přímé náklady na pořádání olympiády v ČR na 135 miliard korun v roce 2016 (132 miliard v roce 2020). Očekává se, že zhruba 50 % nákladů bude financováno soukromým sektorem.
Jaké jsou minimální či maximální limity určené MOV pro počet sportovců, pro počet členů olympijských týmů jednotlivých zemí, pro ubytovací kapacity, jaká jsou (jsou-li) kritéria dopravní obslužnosti, maximální vzdálenosti sportovišť apod.?
Maximální a nepřekročitelný počet sportovců je 10 500. Limity pro počty účastníků z jednotlivých zemí nejsou stanoveny, velikosti výprav vyplynou ze splněných kvalifikačních limitů, resp. úspěchu v kvalifikačních soutěžích v týmových sportech. Tato kritéria jsou nastavena tak, aby celkový počet sportovců nepřekročil uvedený počet 10 500. Specifická kritéria dopravní obslužnosti nejsou stanovena, pořadatel musí zajistit zvláštní dopravu pro „Olympic Family“, tedy členy MOV, hosty MOV a členy jednotlivých zúčastněných týmů. Vzdálenosti sportovišť nejsou rovněž taxativně stanoveny (výhodné jsou samozřejmě kratší vzdálenosti). Tento aspekt je posuzován hodnotící komisí MOV.
Hlavní olympijský areál v Letňanech
Základem každé olympijské výstavby je hlavní areál. Ten by měl podle současných předpokladů vyrůst v Letňanech, přestože i druhá varianta – Strahov, je stále ve hře.
Nová studie proveditelnosti pro vybudování centra v Letňanech kalkuluje částku s náklady spojenými se stavbou výstaviště, městské arény, z níž by v době Her byl ceremoniální stadion, olympijského areálu a následných úprav po hrách na přibližně 10,6 miliardy korun.
Variant hlavního olympijského areálu je ovšem víc. Podle velikosti rozlohy areálu poskytuje studie několik verzí tzv. „varianty malé“ a „varianty velké“ (viz vizualizace). Autoři studie preferují především z hlediska urbanistického jednu z verzí „malých variant“.

Vizualizace tzv. maximální varianty hlavního olympijského areálu v Letňanech

Vizualizace tzv. minimální varianty hlavního olympijského areálu v Letňanech

Urbanistické řešení umístění hlavního olympijského areálu v Letňanech
Olympijská vesnice
Olympijská vesnice je jednou z nejproblematičtějších částí olympijské výstavby. Mezinárodní olympijský výbor pro ni vyžaduje mnoho limitů a předpisů. Například povinnou minimální celkovou ubytovací kapacitu 16 000 osob, povinnou minimální hrubou podlahovou plochu 275 000 m², v případě konání paralympiády pak musí být minimálně 40 % ubytovací kapacity řešeno bezbariérově. Samozřejmá je blízkost a dobrá dostupnost k hlavnímu olympijskému areálu. V tomto smyslu je nejjednodušší, když se olympijská vesnice soustředí do jednoho centrálního komplexu.
Kromě nutnosti splnit všechny požadavky MOV musí studie proveditelnosti řešit otázku dalšího využití olympijské vesnice, jelikož ta bude svou funkci plnit jen několik týdnů. Oblíbeným cílem transformace olympijských vesnic jsou studentské koleje či startovací byty (viz půdorysy a vizualizace). Vzhledem k lokalizaci hlavního olympijského areálu se zdá nejpravděpodobnější umístění olympijské vesnice v západní části Letňan. Druhou možností je výstavba olympijské vesnice v Bubnech, kde má ovšem majitel inkriminovaného pozemku vlastní plány s jeho využitím. Nicméně ani varianta „Letňany“ není úplně bez potíží. Kromě plánovaného využití části pozemku, na němž by mohla stát olympijská vesnice, pro výstavbu spojenou s veletrhy a výstavami, zde vegetuje kolonie syslů obecných. To znamená, že část lokality je chráněnou přírodní památkou.



Model olympijské vesnice v Letňanech

Model olympijské vesnice, varianta Holešovice-Bubny

Transformace ubytovacích prostor (ve formátu PDF)
Plavecký areál na Maninách
Plavecký areál musí rovněž splňovat požadavky MOV. Hlavní areál musí mít jeden padesátimetrový plavecký bazén, skokanský bazén a rozcvičovací bazén. Celková divácká kapacita je stanovena na minimálních 12 000 míst. Výsledkem další studie proveditelnosti olympijských sportovišť je vybudování takového plaveckého areálu na Maninách (viz vizualizace). Stejně jako u hlavního olympijského areálu se i zde počítá s několika variantami, jejichž finanční rozpětí celkových nákladů je od 1,8 do 3,1 miliardy korun. A stejně jako u olympijské vesnice je třeba vyřešit jeho následnou transformaci. Studie navrhuje dva druhy poolympijského využití areálu – plavecké centrum pro pořádání soutěží, s redukovanou diváckou kapacitou, který by byl vybaven i zábavními prvky a dalšími doplňkovými službami jako jsou fitcentrum, sauny a solária či masáže nebo zábavní aquacentrum s vlnovým bazénem, tobogány a vodními atrakcemi (viz schéma transformace). Tato transformovaná varianta samozřejmě nepočítá s pořádáním plaveckých soutěží a nezahrnuje žádnou diváckou kapacitu.
Kromě hlavního plaveckého areálu na Maninách by vznikl i druhý, menší soutěžní areál s padesátimetrovým bazénem a kapacitou 6000 diváků. Pro tento areál existují dvě varianty – dostavění plaveckého centra na Šutce v Praze 8, nebo rekonstrukce stávajícího plaveckého stadionu v Podolí.

Vizualizace plaveckého areálu na Maninách
Dispoziční schéma transformace hlavního plaveckého centra pro LOH (Obr. 1): na plavecké centrum (Obr. 2), na aquapark (Obr. 3)

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Řez - poolympijská transformace plaveckého areálu Maniny (ve formátu PDF)
|
Jaký přínos představují pořádání a příprava letních olympijských her v ČR pro SPS v ČR? Pro přípravu a realizaci LOH pak bude nutné dořešit úkoly:
Mělo by současně nastat i oživení výroby v dalších návazných oborech a činnostech v celé ČR. Již nyní, v roce 2007, by bylo namístě, aby se celý projekt pořádání LOH začal vážně promýšlet a připravovat v týmech expertů.
Ing. Václav Matyáš |





