Kotle na tuhá paliva o výkonech do 300 kW (podléhajících certifikaci podle ČSN EN 303–5) lze rozdělit do kategorií podle různých měřítek:
-
materiál kotlového tělesa
- základními materiály pro výrobu kotlových těles jsou ocel a litina; -
použité palivo
- biologická paliva – dřevní hmota ve formě kusového dřeva, štěpků, pilin, briket a pelet, ostatní rostlinná hmota (odpadní i cíleně pěstovaná rostlinná biomasa);
- fosilní paliva – černé uhlí, hnědé uhlí, koks, popř. antracit; -
způsob dodávky paliva
- ruční dodávka paliva. Palivo je do kotlů dodáváno ručně, tedy běžné ruční přikládání, vyžadující obsluhu několikrát denně vždy po vyhoření základní vrstvy paliva v kotli. Podle způsobu hoření paliva na roštu se tento typ kotlů dělí na prohořívací (hořlavé plyny a spaliny procházejí celou vrstvou paliva a tato vrstva postupně prohoří celá) a odhořívací (palivo prohořívá pouze ve spodní části kotle na roštu a hořlavé plyny a spaliny jsou odváděny spodem kotle nebo po jeho stranách do výměníkové části);
- druhou alternativou jsou kotle se samočinnou dodávkou paliva. Tedy kotle, které mají velký zásobník paliva, postačující na několikadenní bezobslužný provoz. Podle způsobu dodávky paliva k roštu jsou nejrozšířenější dva druhy těchto automatických kotlů – retortový (palivo je dodáváno šnekovým podavačem z násypky do kolena – retorty a na talířový rošt) a bubnový; -
způsob napojení na komínový průduch
podle toho, zda je nutné při napojení kotle na komínové těleso použít odtahový ventilátor, se dělí na kotle pro provoz s přirozeným tahem komína (vystačuje přirozený tah, jehož minimální hodnotu uvádí výrobce v návodu), nebo s nuceným tahem.
Nejrozšířenější kategorie kotlů na pevná paliva
Pokud se podíváme na současnou nabídku malých teplovodních kotlů na pevná paliva, pak nejběžnější jsou následující typy.
-
Litinové kotle patří mezi nejlevnější a nejrozšířenější. Převážně se jedná o kotle s ruční dodávkou paliva s prohřívacím způsobem spalování. Nevyžadují odtahový ventilátor. Vhodné jsou pro černé uhlí, koks a kusové dřevo (brikety). Nízká cena je ale vykoupena také nízkou účinností.
-
Ocelové kotle s ruční dodávkou paliva jsou převážně kotle odhořívací s posuvným roštem, což umožňuje spalování hnědého uhlí, drobnějšího kusového dřeva, dřevního odpadu a briket. Tyto kotle také nevyžadují odtahový ventilátor a patří opět do kategorie nejlevnějších kotlů.
-
Ocelové kotle speciální na kusové dřevo (tzv. zplynovací) jsou kotle odhořívací převážně s odtahovým ventilátorem s poměrně vysokou účinností spalování. Vyžadují dřevo (brikety) o vlhkosti do 20 %, existují také kotle pro kombinované spalování uhlí (kostka) a dřeva. Jejich cena je řádově o třetinu vyšší než u obyčejných kotlů a jejich průměrná účinnost se pohybuje na hranici 80 %.
-
Automatické kotle jsou převážně ocelové s nuceným i přirozeným odtahem spalin. Určeny jsou především pro paliva o velikosti do 3 cm, tedy uhlí zrnitosti ořech 2 a 3 a pelet. Vedle dřevní hmoty je pro peletizaci stále více využívána také ostatní rostlinná hmota. Stále více výrobců automatických kotlů se snaží vyhovět požadavku zákazníků na spalování obilí. Cena automatických kotlů je řádově dvoj až trojnásobná oproti obyčejným litinovým a ocelovým kotlům, jejich účinnost však v celém režimu spalování u většiny výrobků výrazně přesahuje 80 %.
