Staveniště na opravovaném mostě zdobil plakát, který informoval o Dnech stavitelství a architektury na stavbě a zval k prohlídce dosud uzavřené části mostu, kde probíhá první etapa rekonstrukce.
Náročná organizace
Bezpečnostní technik Jindřich Sýkora a mistr Miloš Červený rozdávali příchozím vstupenky do blízkého Muzea Karlova mostu, kde byl tento den rovněž vstup volný, a zájemcům přidávali technicko-referenční materiály informující o dalších stavbách firmy a drobné dárky. Přitom rozdělovali návštěvníky do skupin, kterým byli přiděleni informátoři z řad odborníků. Ing. Zdeněk Batal, Ing. Ivan Batal, stavbyvedoucí Václav Vlček a vedoucí projektu Milan Svoboda postupně prováděli skupiny trasou napříč celým staveništěm a na plánech i na konkrétních detailech demonstrovali postup současné rekonstrukce.
„Posluchače zajímaly stavební postupy, zajímal je rozdíl mezi opravami mostu v různých historických obdobích, mnozí si fotografovali detaily současné rekonstrukce, měli i řadu obecných dotazů, týkajících se technického stavu našich památek,“ informoval hlavní stavbyvedoucí, který rovněž podal zprávu o jiné stavbě, kterou současně vede. Jde o stavbu mostu SO 204 v celkové délce 607,9 m přes řeku Labe, jež je součástí dálničního přivaděče z Litoměřic do průmyslové zóny Prosmyky a kde byl rovněž organizován Den otevřených dveří. Stavbu mostu v poměrně vzdálené lokalitě přišlo navštívit na dvě stě zájemců.
¤ Skupiny návštěvníků procházejí stavbou podél označených pískovcových kvádrů ze zábradlí Karlova mostu
Muzeum Karlova mostu
Ze staveniště první etapy rekonstrukce Karlova mostu přecházeli návštěvníci do Muzea Karlova mostu, kde u velkého modelu mostu ředitel muzea Zdeněk Bergman přednášel o jeho stavbě a popisoval profese i středověkou mechanizaci, mezi kterou nechyběly jeřáby, beranidla nebo čerpací stroje poháněné vodními koly nebo lidskou silou. Zde si mohli návštěvníci prohlédnout fotografie ze současné stavby a porovnat techniku i způsob práce. V muzeu bylo možné navštívit téměř reálnou ukázku života v dílnách řemeslníků za dob Petra Parléře, ale také dostat darem vařené vejce se značkou Velvary (a nechat se možná přesvědčit, že rozbor původní malty ze stavby Karlova mostu, provedený v laboratoři hmotnostní spektrometrie Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT v Praze, identifikoval při analýze proteinových aditiv protein vitellogenin, pocházející z vaječného žloutku, který sloužil jako plastifikátor, pomáhající zhutnit čerstvou maltu a zvýšit její zpracovatelnost) nebo si nechat nakreslit na ruku jednu ze značek kameníků nalezených na pískovcových kvádrech mostu. Prohlídka zařízení staveniště a pilířů mostu byla umožněna i přímo z úrovně hladiny řeky Vltavy, díky projížďkám na lodích, tentokrát rovněž bez taxy. Neobvyklé návštěvy a možnosti poznání jedinečné stavby využilo více než 4000 zájemců.
¤ Vedoucí projektu Milan Svoboda vysvětluje jednotlivé fáze probíhající rekonstrukce
Pokus, který nevyšel
Redakce chtěla v rámci reportáže o Dni otevřených dveří na stavbách, školách a v projektových kancelářích navštívit i stavbu Kolektor Centrum I. A, etapa 0004 pod Vodičkovou ulicí, ovšem marně.
„Navštívil jsem stavbu Technické knihovny na Flemingově náměstí v Dejvicích, ale tady, jak se zdá, čekám marně,“ postěžoval si Jan Musil, studující na ČVUT, který čekal na inzerovaném místě srazu na průvodce.
Na místě chyběla jakákoliv zmínka o organizování akce nebo o jejím zrušení, telefon, na němž měla být informátorka pořádající firmy, byl hluchý, a cesta na stavbu tedy zbytečná. Stačila by přitom stručná informace, minimálně v místě konání.
