Číslo: 04/07
Rubrika: Realizace staveb | Fenomén
Autor: text: Petr Zázvorka | foto: Tomáš Malý
V únoru 2007 zahájila v jihočeské vesničce Bušanovice nedaleko Volyně komerční provoz naše dosud největší elektrárna využívající solární energii, s instalovaným výkonem 600 kWp. Více než pět tisíc fotovoltaických panelů na ploše dvou fotbalových hřišť má podle projektového výpočtu vyrobit 628 000 kWh za rok, což odpovídá měrné spotřebě 343 osob.
Číslo: 04/07
Rubrika: Informační servis
Autor: text: redakce
Číslo: 04/07
Rubrika: Odborné akce | Fórum českého stavebnictví
Autor: text: Martin Říman | foto: Martin Tůma
Číslo: 04/07
Rubrika: Právo, ekonomika
Autor: text: František Plecháč
V roce 2006 byla schválena novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, která vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 177/2006 Sb.
Číslo: 04/07
Rubrika: Analýzy, trendy | Energetika | Technologie
Autor: text: Jan Macek | foto: archiv autora
Při úvahách o energetice dopravy je vždy nutno brát na zřetel několik dílčích oblastí, k nimž patří:
Číslo: 04/07
Rubrika: Realizace staveb | Energetika
Autor: text: Ing. Vít Tichý | foto: archiv Skupiny ČEZ, a. s.
Hlavním cílem současného programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ jsou především důvody ekologicko-ekonomické, související se zvýšením účinnosti nejen kotle, ale především celého bloku, a tím zprostředkovaně s likvidací hlavního skleníkového plynu, kysličníku uhličitého (CO2). Projekt byl zahájen v roce 2005 a měl by být ukončen cca do roku 2020. Obnova zdrojů ČEZ je kombinací výměny zastaralé technologie za moderní (tzv. retrofit), výstavby nových tepelných hnědouhelných elektráren a řízeného definitivního ukončení provozu některých technicky a morálně zastaralých bloků.
Číslo: 04/07
Rubrika: Analýzy, trendy | Energetika
Autor: text: Petr Závodský | foto: ČEZ, a.s.
Svět má v současnosti v oblasti energetiky dva globální problémy – přístup k energetickým zdrojům a negativní vliv emisí na změny klimatu na Zemi. Evropské primární zdroje (fosilní i obnovitelné) mají omezenou kapacitu a jejich provoz je vzhledem k růstu cen ropy a plynu nákladný, nebo jinak neekonomický (obnovitelné zdroje). V případě nových zdrojů na fosilní paliva lze hovořit i o nejistém podnikatelském prostředí, kde systém regulace emisí CO2 není v delší perspektivě globálně stabilizován. V ČR je nutno vzít v úvahu i stávající územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které pokud nebudou prolomeny, silně omezují možnosti rozvoje fosilních (klasických) elektráren.
Číslo: 04/07
Rubrika: Analýzy, trendy | Energetika | Technologie
Autor: text: Vojtěch Broža | foto: archiv autora
Z hlediska podílu na celkové výrobě elektřiny představuje vodní energie méně než 2 % (1540 GWh v roce 2005), přičemž další zvýšení není reálné. Přírodní poměry České republiky neumožňují výstavbu kapacitních vodních elektráren, které by se významně podílely na produkci elektrické energie, jako například v Rakousku, kde představuje řeka Dunaj významný energetický potenciál.
Číslo: 04/07
Rubrika: Analýzy, trendy | Energetika | Technologie
Autor: text: prof. Ing. František Hrdlička, CSc. | foto: Břetislav Koč
Výroba elektrické energie je neakumulovatelná, a proto je nezbytné vyřešit případ, kdy v celé velké oblasti s vysokým instalovaným výkonem ve větrných elektrárnách přestane foukat vítr. Za tyto zdroje, které jsou prakticky skokovou změnou odstaveny, musí začít pracovat zdroje jiné, které téměř okamžitě výpadek výkonu nahradí.
Číslo: 04/07
Rubrika: Statistika | Energetika
Autor: text: Břetislav Koč | foto: archiv autora
Evropská asociace pro větrnou energii EWEA (European Wind Energy Association) publikuje pravidelně přehled o instalované kapacitě větrných elektráren v jednotlivých evropských zemích. Aktuální údaje, publikované koncem února 2007, uvádějí „startovací“ instalované výkony na větrných elektrárnách k 1. 1. 2007, přírůstek za rok 2006 a výslednou kapacitu k 31. 12. 2006.
Číslo: 04/07
Rubrika: Realizace staveb | Energetika
Autor: text: Břetislav Koč | foto: archiv autora
Na jaře roku 2002 byla u Egelnu (SRN, asi 30 km JV od Magdeburgu) postavena do té doby největší a nejvýkonnější elektrárna na světě Enercon E-112 s výkonem 4,5 MW (4500 kW). I když byly v následujících letech zkonstruovány a postaveny i výkonnější stroje (5 a 6 MW), zůstal elektrárně u Egelnu primát největší vnitrozemské VE. S výkonnějšími stroji se počítá především pro lokality na mořském pobřeží nebo přímo pro tzv. offshore instalace, tedy elektrárny stavěné na mořských mělčinách.
Číslo: 04/07
Rubrika: Právo, ekonomika
Autor: text: Karel Veselý
Číslo: 04/07
Rubrika: Rozhovory, diskuze
Autor: text: Jan Táborský | foto: Útvar rozvoje hl. m. Prahy
Kandidatura Prahy na organizaci letních olympijských her v roce 2016 byla městským zastupitelstvem odsouhlasena 22. března. Narozdíl od sportovců, kteří by se v Praze mohli utkat nejdřív za devět let, by čeští podnikatelé ve stavebnictví měli zakleknout do startovacích bloků co nejdřív. S kandidaturou na olympiádu je spojen velký balík zakázek. Může jít o projekty spojené přímo s konáním her (sportoviště, ubytovací kapacity…) i o projekty, jejichž realizace bude díky kandidatuře uspíšena (dopravní infrastruktura).
Číslo: 04/07
Rubrika: Analýzy, trendy | Energetika
Autor: text: František Hrdlička | foto: archiv MPO ČR, ČEZ a. s.
Moderní člověk si již nedokáže představit svůj život bez takových samozřejmostí, jako je teplo, elektřina, teplá voda, elektrické světlo, bez desítek či stovek malých či větších pomocníků (strojů a zařízení) závislých na spolehlivé dodávce energie. Stavíme svá obydlí a sestrojujeme výrobky, spotřebiče i celé systémy tak, že jejich funkce je bez zajištěné dodávky zejména elektrické energie téměř nemožná.
Číslo: 04/07
Rubrika: Rozhovory, diskuze
Autor: text: Jan Táborský | foto: Tomáš Malý, archiv VUSTAH
Ředitelka Výzkumného ústavu stavebních hmot (VUSTAH) Ing. Jaroslava Ledererová, CSc., stojí v čele společnosti již jedenáctý rok. Za jejího působení ústav přežil snad nejtěžší období své více než šedesátileté existence. Na počátku devadesátých let, v souvislosti s celospolečenskými změnami se přerušily možnosti financování výzkumných úkolů ze strany státu. Výrobní podniky, na které byl orientován aplikovaný výzkum buď zanikly, nebo přešly do rukou zahraničních vlastníků. Spolupráce s nimi nebyla nadále možná nebo byla velmi obtížná. Vedoucí pracovníci výzkumných ústavů navíc často rychle zprivatizovali úseky s komerční perspektivou. Výzkumná základna státu se rozpadla, nejvíce byl postižen právě aplikovaný výzkum. Celkový počet výzkumných ústavů klesl od roku 1990 o devadesát procent.
