Z pohledu hejtmana Radko Martínek mimo jiné říká: „Máme samozřejmě zájem udržet investiční aktivitu Pardubického kraje, protože to je jeden ze základních kamenů boje proti ekonomické krizi. Upřímně řečeno nás hlavně drží evropské fondy. Bez jejich pomoci by naše investiční možnosti byly tragické.“ ¨
Jakou máte představu o vývoji českého stavebnictví v roce 2010 v kontextu státního rozpočtu 2009 a 2010?
Domnívám se, že stavebnictví po roce 2010 prožije těžké období, pravděpodobně nejsložitější od roku 1989. Zvykli jsme si na neustálý růst, avšak objektivní situace vede ke snižování investiční činnosti soukromých subjektů. Veřejná sféra nebude mít peníze a bude muset šetřit. Snižování počtu zakázek povede k zostření konkurence.
Co znamená tento předpokládaný vývoj pro bytovou výstavbu?
Bytová výstavba bude i nadále stagnovat. Soukromí developeři mají z minulosti postavený nadbytek staveb a budou je potřebovat uplatnit. Státní bytová politika je po třech letech Topolánkovy vlády úplně v troskách a obnovit její systematickou podporu v současné ekonomické situaci nebude vůbec lehké.
A když se podíváte na situaci ve stavebnictví z úhlu zástupce Pardubického kraje a investorských aktivit v něm?
Máme samozřejmě zájem udržet investiční aktivitu Pardubického kraje, protože to je jeden ze základních kamenů boje proti ekonomické krizi. Upřímně řečeno nás hlavně drží evropské fondy. Bez jejich pomoci by naše investiční možnosti byly tragické.
Jak s odstupem hodnotíte dotační program Ministerstva životního prostředí ČR Zelená úsporám? A kde je, podle vás, hranice ekonomické efektivity podpory ekologických opatření?
Nechci být negativistický, ale dotační program Ministerstva životního prostředí ČR Zelená úsporám se příliš nepovedl. Cíl je samozřejmě správný, ovšem prostředky nepovažuji za rozumné. Pokud se týká bytové výstavby, tzv. zateplování, myslím, že na tuto činnost máme speciální fond na ministerstvu pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí to určitě nedokáže udělat lépe. Podpory, zejména z povolenek, by měly být otevřené pro veřejné budovy, zvláště pro školy a nemocnice, které je zoufale potřebují. Co se týká ekonomické efektivity podpory ekologických opatření, tak se symbolem nedomyšlenosti stala především podpora alternativních zdrojů energie, a to zejména fotovoltaiky. Naštěstí si to v poslední době kompetentní orgány uvědomily, ovšem je už dost pozdě.
Jakou mohou kraje v nejbližší budoucnosti udržet investiční aktivitu?
Jedině prostřednictvím evropských fondů a jejich rozumného využití.
Ceny stavebních prací jsou v současnosti poměrně nízké, měl by této situace investor (stát, kraj nebo obec) využít i za cenu zadlužení?
Neřekl bych, že ceny stavebních prací jsou extrémně nízké. V některých oblastech se spíše vrátily do reality. Například při výstavbě dopravní infrastruktury se žádný výrazně pozitivní trend nekoná, o tom svědčí nakonec statistika. Důvod je jednoznačný. Největší stavební firmy si rozdělily trh a ve veřejných zakázkách se prakticky nesoutěží. Obávám se, že tato situace může mít pro firmy působící v České republice tragické rozuzlení příchodem společností z Asie. Zadlužovat se je možné jen do určité míry a podstatný je zejména důvod, proč určitá akce musí být provedena. Určitě to nemůže odviset od cen ve stavebnictví.
