arrows Realizace staveb arrows Památkově chráněné stavby arrowsArcheologické výzkumy v historickém areálu Vyšehradu
text: PhDr. Bořivoj Nechvátal, CSc.foto: archiv autora
číslo: 01/10
Archeologické výzkumy v historickém areálu Vyšehradu

· Varianta romantického pohledu na Vyšehrad v době před rokem 1420 z 19. století
Poznání středověkého Vyšehradu je mozaikou, v níž řada obrazů zdánlivě chybí a na jejímž doplnění v současnosti pracuje několik specialistů z různých oborů. Jedná se především o komplexní archeologický výzkum, který provádí od roku 1966 Archeologický ústav ČSAV (dnes AV ČR, v. v. i.) v souvislosti s obnovou Národní kulturní památky Vyšehrad. Jeho výsledky podstatným způsobem změnily a rozšířily znalosti o tomto druhém centru české státnosti a rezidenci prvního českého krále Vratislava II.
odeslat odeslat    tisk tisk

Výsledky archeologie a její pracovní metody v kombinaci s písemnými prameny a dalšími historickými disciplínami přinášejí celou řadu nových poznatků a příspěvků k historickému a stavebnímu vývoji Vyšehradu. Archeologie ve srovnání s ostatními historickými disciplínami má výhodu v tom, že svůj nálezový fond může rozšiřovat dalšími výzkumy a odkryvy. Archiv archeologa, jak lze obrazně do jisté míry nazvat nálezy uložené v zemi, není ani v případě Vyšehradu zdaleka vyčerpán. Při zpracování a hodnocení tohoto materiálu je třeba kriticky rozlišovat jeho nálezovou hodnotu a kvalitu vypovídací schopnosti před jeho použitím v celkovém historickém kontextu vývoje Vyšehradu.

Sonda S
¤ Sonda S – 186, pohled od zapadu na hlavni apsidu raně romanske baziliky sv. Petra a Pavla, po roce 1070.Foto: B. Nechvatal.

Nejstarší osídlení
Strategicky výhodná poloha Vyšehradu nad soutokem Vltavy s Botičem ve tvaru přirozené ostrožny, vytvořené ze skalnatého masivu letenských břidlic, nepřístupné od západu a částečně i od jihu, dala vzniknout místu, které lákalo k osídlení na důležitých cestách vedoucích od jihu k severu. Jeho poloha byla vyhledávána již od pravěku. Na druhé straně mělo dlouhodobé významné postavení Vyšehradu za následek opakovanou stavební činnost a pohnuté osudy. Skutečností zůstává, že z nejstarších fází osídlení máme poměrně málo ucelených dokladů. Archeologický výzkum zjistil, že nejstarší osídlení pochází již z pozdní doby kamenné, z období eneolitu. V tomto období byla vyšehradská ostrožna jedním z důležitých článků celé soustavy chráněných osad, tzv. eneolitických výšinných sídlišť, kterých známe z území Prahy celou řadu. Na severu a západě jsou to Zámka, Podhoří, Baba, Šárka a dále Libušák, Butovice, Zlíchov a Dubeček.
Ze staršího eneolitického osídlení (asi 3200–2800 př. Kr.) zde byl lid kultury nálevkovitých pohárů, jak dokládají nálezy keramiky a další sídlištní nálezy.
Poměrně početnější jsou nálezy ze sídliště řivnáčské kultury (asi 2500–2300 př. Kr.). Jde již o formaci s vysokou společenskou a duchovní úrovní. Řivnáčské osady byly opevňovány v přírodních místech, chráněných přirozeným spádem i směrem dovnitř ostrožny. Nelze vyloučit existenci zdvojené palisádové hradby, před kterou býval nehluboký příkop, přerušený pravděpodobně pouze nájezdy do dvou bran.
O dalších pravěkých kulturách nejsou zatím ve vyšehradském osídlení přesvědčivé důkazy. Některé nálezy ukazují na důležitost obchodní cesty pod Vyšehradem a Vltavy jako spojnice mezi severem a jihem země. Ze starých nálezů jsou to dva bronzové meče z Vltavy u Železničního mostu, datované do mladší doby bronzové (cca 11. stol. př. Kr.). Poté následuje v archeologických pramenech přerušení, které není zatím uspokojivě vysvětleno. Nebyly nalezeny pozůstatky žádného staroslovanského osídlení, dokonce ani keramika pražského typu (6. nebo 7. století). Průběh druhé třetiny 10. století je obdobím vzniku slovanského osídlení na Vyšehradě. Z tohoto období pocházejí základy předrománské sakrální stavby zjištěné archeologickým výzkumem pod základy baziliky sv. Vavřince, které klademe do posledních dvou desetiletí 10. století, a zbytky valového opevnění ze dvou stavebních fází v severní části Vyšehradu v Karlachových sadech.

Variantní rekonstrukce předrománské stavby s pravoúhlým a apsidiálním zakončením a věžovitým vyvýšením.
¤ Variantni rekonstrukce předromanske stavby s pravouhlym a apsidialnim zakončenim a věžovitym vyvyšenim. Na zakladě vysledků archeologickeho, historickeho a stavebniho vyzkumu nakreslil F. Kašička.

Nový archeologický výzkum od roku 1966
Po 2. světové válce byl zahájen archeologický výzkum, navazující na předchozí výzkum prováděný v období po 1. světové válce. Jeho podnětem byla potřeba vhodného místa pro rozšíření Slavína. Na žádost primátora hl. m. Prahy převzal od roku 1966 Archeologický ústav ČSAV (nyní AV ČR) výzkum Vyšehradu, který byl zařazen do základního plánu vědeckého výzkumu, a tehdejší ředitel AÚ ČSAV, akademik Jan Filip, pověřil vedením výzkumu autora textu Dr. B. Nechvátala, CSc. Po přípravných pracích a předběžném zhodnocení starších nálezů a dokumentace předchozích výzkumů byla zahájena v roce 1968 první výzkumná sezona. V následujících letech výzkum pokračoval a trvá podnes. Práce se nejdříve soustředily na plochu Karlachových sadů, jež přicházela v úvahu pro nové národní pohřebiště, a nebyla dosud soustavněji zkoumána. Před zahájením terénních prací zde bylo postupně provedeno geomagnetické a geofyzikální odporové měření. Podle zjištěných výsledků byly položeny první sondy v čtvercové síti. Později se archeologický výzkum přenesl do oblasti vyšehradského hřbitova, především do východní části za kněžištěm kapitulního kostela. Bylo zde objeveno základové zdivo baziliky sv. Petra a Pavla z různých časových období – počínaje nejstarší etapou z doby raně románského založení po roce 1070. Nález románské trojlodi ve složitých podmínkách archeologického výzkumu v oblasti hřbitova byl jedním z velkých výsledků nového výzkumu. Dále byl proveden další výzkum baziliky sv. Vavřince, již třetí v pořadí, kde byla pod základy objevena předrománská otonská stavba, patrně křížového půdorysu, datovaná do konce 10. století a mající přímé analogie u podobných staveb v sousedním Sasku a v soudobé Evropě. Dále bylo zkoumáno v severní části hradiště za novým proboštstvím, v kanovnických zahradách, v oblasti tzv. románského mostu na knížecí a královské akropoli, u kostela Stětí sv. Jana Křtitele a v dalších částech Vyšehradu.
I když si celkové zpracování výzkumu ještě vyžádá značného úsilí a času, bylo již možné některé výsledky prezentovat v dílčím i v monografickém zpracování a tak s nimi seznámit širší odbornou a laickou veřejnost. Svým rozsahem se tak podstatným způsobem rozšířily a doplnily naše představy a znalosti o Vyšehradu jako druhém centru české státnosti a přemyslovského království.

Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla před rokem 1420, romantická kresba z knihy
¤ Kapitulni chram sv. Petra a Pavla před rokem 1420, romanticka kresba z knihy

Půdorys kapitulního kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
¤ Půdorys kapitulniho kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě na zakladě vysledků archeologickych vyzkumů (1968–1991): řidke mřižky znači středověke zdivo nad terenem (včetně časti rekonstruovanych J. Mockerem), bile zanikle středověke zdivo zname, nebo zjištěne archeologickym vyzkumem včetně zdiva zjištěneho v negativu. Šikma šrafura – dotvořeny průběh zdiva mezi sondami: 1 – půdorys dnešniho kostela; 2 – pozdně goticky, připadně renesančni kostelni zavěr zbořeny při regotizaci; 3 – zanikla goticka siň před zapadnim průčelim kostela; 4 – nalezena apsida romanske jižni lodi; 5 – zavěr chramu z počatku 14. stoleti; 6 – situace byvale zvonice; 7 – romansky most spojujici kapitulni kostel s knižeci a kralovskou  akropoli (zaměřeno pracovniky měřičske skupiny AU AV ČR).

Raně středověký Vyšehrad v obraze archeologie
Nejstarších písemných zpráv o Vyšehradě se zachovalo poměrně málo. Legendy ze života sv. Václava a sv. Ludmily z 10. století nemají o Vyšehradě nejmenší zmínku, stejně jako legendy svatovojtěšské a svatoprokopské neznají v nejstarší části ani jméno Vyšehrad. První zprávy písemných pramenů se vztahují k rozhraní let 1003–1004. Další údaj o Vyšehradě je z Kosmovy kroniky z téže doby, kdy české země byly dočasně obsazeny polskými vojsky Boleslava Chrabrého a Vyšehrad zůstal věrný svému knížeti Jaromírovi a Poláky nebyl dobyt. Z té doby pochází zpráva saského kronikáře Thietmara Merseburského o zvonění zvonů na Vyšehradě, které bylo signálem k vyhnání Poláků z Prahy a z Čech.
V tomto období zde byl knížecí palác, situovaný zřejmě na nejzápadnější část akropole. Jeho součástí byla kaple sv. Jana Evangelisty a mincovna.
Vyšehradské denáry bývají považovány za první autentické svědectví o významu Vyšehradu v 10. století. Pro vyšehradskou mincovnu bylo zjištěno více než 32 typů denárů, které pocházejí z časového rozpětí let 992–1012. Svou činností vyplnila mincovna vládu Boleslava II. (967–999) celkem 9 typy, Boleslava III. (999–1002, 1003) celkem 8 typy, dále Interregnum (1002–1004) celkem 3 typy a konečně Jaromíra (1004–1012) celkem 12 typy. Pro postavení Vyšehradu na konci 10. století má vyšehradská mincovna mimořádnou důležitost. V diskuzích mezi historiky bylo již ve 30. letech 20. století uvažováno dokonce o tom, že Vyšehrad byl původně slavníkovský a že hranici mezi kmeny ovládanými Přemyslovci a Slavníkovci tvořila řeka Vltava. Nové archeologické výzkumy ovšem naznačily, že hranice mezi nimi byly dále na východ, v oblasti Českobrodska.
Jak již bylo řečeno, průběh druhé třetiny 10. století je obdobím vzniku slovanského osídlení na Vyšehradě. Vyšehrad vznikl později než Pražský hrad, i když časový odstup nebyl příliš velký. Založení a vybudování hradiště souvisí patrně s postupným zánikem starých sídlištních center, jako byly Budeč, Levý Hradec, Šárka aj. Zatímco tato hradiště chránila pražskou oblast a celou vnitřní kotlinu slovanského osídlení, Vyšehrad plnil zpočátku strážní funkci a uzavíral pražskou vnitřní oblast na jihu.
Z tohoto období pocházejí základy předrománské sakrální stavby zjištěné archeologickým výzkumem pod základy baziliky sv. Vavřince. Klademe je do posledních dvou desetiletí 10. století. Z tohoto období pocházejí také zbytky valového opevnění ze dvou stavebních fází v severní části Vyšehradu v Karlachových sadech. Předrománská otonská stavba byla patrně křížového půdorysu a byla zděna na hlínu. Je vlastně prvním nálezem po předrománských stavbách na Pražském hradě mimo historické jádro Prahy. Byla k ní hledána analogie u otonského kostela na ústředním slavníkovském hradišti v Libici u Poděbrad. Podobná stavba tam existovala v letech 962–995. Souvislost s Libicí nabízí nejen půdorysná shoda, ale i případná spekulativní kombinace o vlivu druhého pražského biskupa, Slavníkovce Vojtěcha. Rekonstruovaný půdorys předrománské stavby na Vyšehradě naznačuje, že rozpětí křídel u otonské stavby mohlo dosahovat cca 15–17 m a délka stavby byla asi 17–18 m. Půdorys stavby měl tvar latinského kříže.

Archeologicky zjištěná nálezová situace připouští tři variantní rekonstrukce:

  • s pravoúhle uzavřeným kněžištěm;
  • s apsidiálním závěrem;
  • s apsidiálním závěrem a věžovitým nadvýšením v místech nad vítězným obloukem.

Autor libické rekonstrukce uvádí jako nejbližší analogickou stavbu falckou kapli ve Werle a další možné příklady podobných otonských staveb, jako jsou například kostely v Gernrode, Hildesheimu, Walbecku aj. K nim je možné přiřadit další otonské stavby s křížovým půdorysem, např. kostel sv. Jana v Johannisberku, kostel sv. Magnuse ve Wormsu (2. stavba) nebo lze určité analogie hledat v křížovém půdorysu kostela sv. Salvátora v Krakově, který byl však novějšími výzkumy vyhodnocen jako mladší. Z polského prostředí se dále blíží našemu nálezu předrománská sakrální stavba na Ostrowie jezera Lednice, rekonstruovaná jako křížová centrála s apsidou a vysokou hranolovou věží.

Denár Boleslava II. (967–999) z vyšehradské mincovny
¤ Denar Boleslava II. (967–999) z vyšehradske mincovny raženy před rokem 995, avers. Foto: O. Hilmarova.

Vyšehrad vrcholného středověku 
Založením Nového Města v roce 1348 se Vyšehrad v koncepci Karla IV. definitivně vymanil ze své funkční a územní izolace a připojil se k opevněnému celku pražských měst. V novém velkorysém stavebním rozvrhu byl potom veden hlavní přístup do Prahy od jihu výhradně Vyšehradem. Uvnitř si tato komunikační orientace vynutila trasování nové průjezdní cesty mezi branami, která nebyla předtím nutná. Se založením a hrazením Nového Města pražského souvisela i výstavba nového vyšehradského opevnění, realizována podle zápisu kronikáře Beneše Krabice z Veitmile, v rekordním čase mezi léty 1348–1350. Vyšehrad byl tehdy sevřen prstencem obvodové hradby s cimbuřím, rytmizovaným hranolovými věžemi a branami. Karlovo opevnění mělo ve 14. století dvě hlavní brány. Mohutná gotická východní brána, zvaná později Špička, svou polohou i architekturou dominovala ještě raně baroknímu Vyšehradu. Druhá vyšehradská brána, orientovaná proti městu, byla nazývána Pražskou a později Jeruzalémskou. Její podoba uniká poznání zejména proto, že byla zbořena již v době husitské revoluce v roce 1420.
Gotické obvodové hradby kolem Vyšehradu byly stejně jako hradby Nového Města tvořeny zdí s ochozem a cimbuřím. Byly přerušovány vloženými hranolovými věžemi pod strmými dlátkovými střechami. Od Podolské branky, při západní hranici bývalého královského okrsku, až k bráně Špičce členilo hradbu v pravidelných rozestupech dvou zemských provazců (kolem 60 m) celkem pět věží. Měly čtvercový půdorys (o stranách cca 7,5x7,5 m), stejně jako hradní věže novoměstské. Vyšehradské opevnění mělo celkem 13–15 věží, jejich rozmístění bylo přizpůsobeno terénu.
Plocha hradiště byla vymezena novými gotickými hradbami, ale měla stále zachovanou raně středověkou podobu. Byla určena téměř pravidelným komunikačním křížem. Menší západní polovinu zabíral od raně středověkého období královský dvorec a areál kapituly s bazilikou. Ty byly navzájem odděleny příkopem a spojovací cestou. Od západní poloviny hradiště dělila oba hradní celky v ose sever–jih cesta od Jeruzalémské brány k brance Podolské. Rameno kříže navazovalo západně na směr dělicího příkopu mezi kapitulou a královskou akropolí a pokračovalo po hřbetě vyšehradské hory směrem dnešní ulicí Štulcovou na někdejší raně středověkou bránu sv. Martina u stejnojmenné rotundy. Podél cesty se nacházely dvorce a stavení kanovníků nebo osob vázaných službou kapitule, královskému dvorci anebo sloužící obraně.
S opevněním současně Karel IV. vybudoval královský palác. K jeho rekonstrukci máme nedostatek soudobých písemných pramenů. Jsme nuceni použít předbarokní vyobrazení a výsledky povrchového archeologického výzkumu. Svým vlivem zasáhl Karel IV. do přestavby kapitulního kostela sv. Petra a Pavla. Tato jeho čtvrtá stavební etapa byla zahájena po roce 1369 a je již vrcholně gotického charakteru. Bylo vystavěno nové chrámové trojlodí se sledem bočních kaplí. Po bazilice Svatovítské se jedná o druhou stavbu tohoto typu na českém území, která se v základní podobě pětilodního kostela dochovala dodnes. K západnímu průčelí bylo připojeno atrium, přistavěné původně již v roce 1295. Sakrální stavba nemá mezi kaplemi a bočními loděmi arkády. Klenby se spojují v jediném společném žebru. Jejich jednotlivé pruty se sbíhají do robustních válcových pilířů. Původní délka stavby nepřesáhla pět klenebních polí. Kromě Svatovítské katedrály, jejíž slohový základ položil Matyáš z Arrasu, jehož si přivedl Karel IV. od papežského dvora z Avignonu, objevuje se zde další stavba jihofrancouzského původu, především podle vzoru katedrál v Toulouse a Narbonnu.
Podle výsledků komplexního archeologického výzkumu, který provedl Archeologický ústav ČSAV, spojoval v druhé polovině 14. století rozsáhlý stavební komplex jednotlivé části kostela z různých období, i když nebyl celkově stavebně dokončen. Dosahoval délky 110 m a byl největší sakrální stavbou předhusitské Prahy. V kostele se k sobě řadila chrámová předsíň a karlovské trojlodí s bočními kaplemi, navazující na dochovanou chórovou část starší románské baziliky. Apsidu nahradilo dlouhé gotické kněžiště pod síťovou, případně šestidílnou klenbou. Románské torzo si snad mohlo uchovat své věže, především zvonici na severní straně, jejíž základy byly zčásti zjištěny archeologickým výzkumem.
K doplnění obrazu Vyšehradu druhé poloviny 14. století přispívá menší stavba kostela Stětí sv. Jana Křtitele, jejíž zbytky jsou v násypu severovýchodní kurtiny barokní citadely mezi bastiony sv. Rocha a Leopolda. Písemné prameny o ní jsou velmi skromné a vedly k záměnám podobné kaple v kapitulním kostele. V době husitské revoluce nebyla patrně poškozena. Nejstarší vyobrazení je na dřevorytu J. Kozla a M. Peterleho z Annaberku z roku 1562. Výsledky archeologických výzkumů z let 1924–1935 a 1974–1975 byly podnětem k její rekonstrukci. Důležitým detailem na dřevorytu z roku 1562 je především osový opěrák v dolním dílu západního štítu, který by mohl svědčit o tom, že interiér tvořilo halové dvoulodí. Tento fakt řadí stavbu k ojedinělým několika pražským lucemburským stavbám stejného typu.
Rovněž byly zpracovány některé ze starších nálezů, jako jsou raně středověké dlaždice z baziliky sv. Vavřince, ostatkové křížky, hřebenáče, reliefní medailony apod. To jsou pouze některé z početných výsledků našeho dlouhodobého snažení o poznání Vyšehradu, kterému stále zůstáváme mnoho dlužni. Komplexní archeologický výzkum, který provádí na Vyšehradě od roku 1966 Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., podstatným způsobem rozšířil naše znalosti o místě, které je spojeno s romantickou ságou o Přemyslu a Libuši Starých pověstí českých a sídle prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092). Na rozhraní 11. a 12. století byl sídlem tří generací Přemyslovců a druhým místem české státnosti přemyslovského království a prvním místem v zemi.

Použitá literatura:
[1] Nechvátal. B.: Vyšehrad. ed. Odeon, Praha 1976
[2] Nechvátal. B.: Vyšehrad. Stručný průvodce, Praha 1983
[3] Kašička. F., Nechvátal. B.: Vyšehrad pohledem věků. Praha 1985
[4] Nechvátal. B.: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum, Praha 2004
[5] Nechvátal. B.: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Archeologický Výzkum, Praha 2009

Autor: PhDr. Bořivoj Nechvátal, CSc. vedoucí archeologického výzkumu Vyšehradu AÚ AV ČR, v. v. i. E-mail: arupraha@arup.cas.cz.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
¤ Kostel Stěti sv. Jana Křtitele – půdorys a rekonstrukce. Na zakladě archeologickeho, historickeho a stavebniho vyzkumu nakreslil F. Kašička.

Rekonstrukce předpokládané podoby souboru chrámu sv. Petra a Pavla
¤ Rekonstrukce předpokladane podoby souboru chramu sv. Petra a Pavla při pohledu od jihu: a) v době krale Vratislava; b) v době poslednich Přemyslovců; c) v obdobi před husitskou revoluci. Na zakladě archeologickeho, historickeho a stavebniho vyzkumu nakreslil F. Kašička.

Půdorys předrománské otonské stavby a jeho rekonstrukce
¤ Půdorys předromanske otonske stavby a jeho rekonstrukce, zjištěne archeologickym vyzkumem pod zaklady raně romanske baziliky sv. Vavřince.

Pohled od východu na raně gotické kněžiště
¤ Pohled od vychodu na raně goticke kněžiště kapitulniho kostela sv. Petra a Pavla z počatku 14. stoleti. Foto: A. Kleibl.

Pohled od západu na základové zdivo románské baziliky
¤ Pohled od zapadu na zakladove zdivo romanske baziliky sv. Petra a Pavla – severni zdivo hlavni lodi v oblasti vyšehradskeho hřbitova. Foto: A. Kleibl.



Památkově chráněné stavby











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
Líbí se nám: Kvalitní matrace, rošty a jiný nábytek najdete v eshopu matrace-rosty.cz. Informace nejen o čištění komínů naleznete na informační stránce o architektuře a stavebnictví. Zahraniční obchod, veřejné finance a další, i humanitní obory naleznete na stránkách studijní materiály i s např. učebními osnovami. Lisovna plastů vám vyrobí jakékoli technické plastové výlisky. Cateringové akce v Brně vám nejlépe uspořádá firma Brixton catering Brno. Rychlé pujčky bývají jednoduchým řešení při finančních komplikacích. Vinylové podlahy jsou odolné vůči vlhkosti i vodě. Vinylové podlahy jsou nepřekonatelné svou pevností a odolností. Hlavní výhodou PVC podlahy je mechanická odolnost, vhodnost pro podlahové vytápění. Příjemný pocit při chůzi poskytují dřevěné podlahy vyrábějící se z přírodních materiálů. Strojírenské použité stroje splní svůj úkol za nižší pořizovací cenu. Repasované použité stroje odvedou kvalitní práci. Zdraví a léky k sobě patří pro zdraví způsob života.
© 2007