Vloženo: 14.05.2009 | Aktualizováno: 14.05.2009
Rubrika: Realizace staveb | Dopravní stavby | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Jakub Karlíček | foto a grafické podklady: autor
Výstavba Tunelového komplexu Blanka v Praze je v současné době nejrozsáhlejší akcí obdobného charakteru na území hlavního města. Severovýchodní část Městského okruhu je tvořena soustavou hloubených a ražených tunelů o celkové délce přes 5500 m. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se uzavírá druhý rok od zahájení stavebních prací.
Vloženo: 10.05.2007 | Aktualizováno: 07.06.2007
Rubrika: Realizace staveb | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Ing. Pavel Šourek a kolektiv autorů | foto: Jakub Karlíček a Artoo
Tunelový komplex Blanka v Praze je v současné době největší podzemní stavbou budovanou v České republice. Stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu, jejíž celková délka činí 6,382 km. Délka samotné tunelové části dosahuje 5,5 km. Po zprovoznění, kdy doplní provozovanou jihozápadní část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským, vznikne nejdelší tunel v ČR, který překoná všechny stávající tunelové stavby více než dvakrát.
Vloženo: 10.05.2007 | Aktualizováno: 07.06.2007
Rubrika: Realizace staveb | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Libor Mařík | foto: IKP Consulting Engineers
Poloha Hlavního města Prahy v rámci České republiky i Evropy a topologie silniční sítě na území města daná historickým vývojem dává předpoklad k enormnímu zatížení stávajících komunikací. Již v dnešní době zde zažívají Pražané i návštěvníci z jiných měst dopravní situace blížící se kolapsu. Prognózy ukazují další nárůst jak osobní, tak zejména tranzitní kamionové dopravy. Myšlenka Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) vychází z představy dopravního odlehčení vnitřních partií města nabídkou alternativních kapacitních objízdných tras. Celý okruh je rozdělen do 11 staveb označených čísly 510 až 520.
Vloženo: 14.05.2007 | Aktualizováno: 07.06.2007
Rubrika: Realizace staveb | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Jiří Smolík | foto: archiv Subterra a. s.
Moderní přístup k ochraně životního prostředí a především neustále se rozvíjející infrastruktura obytných a průmyslových aglomerací vyvolávají potřebu realizace řady staveb, mezi kterými mají své významné místo i čistírny odpadních vod (ČOV). Oproti běžnému povrchovému řešení se ukázalo jako velmi výhodné umístění tohoto zařízení do podzemních prostor, a to zejména v povrchově členitém území.
Vloženo: 11.05.2007 | Aktualizováno: 07.06.2007
Rubrika: Realizace staveb | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Jiří Svoboda | foto: archiv autora
Hlavní město Praha se může pochlubit jednou z nejmodernějších a technicky nejlépe vybavených kolektorových sítí nejen u nás, ale i v Evropě. Kolektor Vodičkova je logickým pokračováním již dokončených větví kolektoru CI. A Jindřišská a vytváří základní předpoklad pro další rozvoj kolektorové sítě směrem na Smíchov a k zokruhování směrem na kolektor CI. A Uhelný trh. Délka trasy je 1288 m, příčný profil kolektoru je 13 až 22 m2.
Vloženo: 18.05.2007 | Aktualizováno: 06.06.2007
Rubrika: Analýzy, trendy | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Jiří Barták
Zásadní příčinou negativního ovlivnění povrchových objektů v průběhu tunelování s nízkým nadložím jsou bezesporu deformace nadloží nad raženým dílem. U mělce uložených podzemních staveb je přetváření celého nadloží včetně terénu zákonitým jevem, který má obvykle dvě základní příčiny: deformace horniny okolo provedeného výrubu s následnou tzv. ztrátou zeminy; snížení hladiny podzemní vody v okolí výrubu drenážním efektem provedeného díla.
Vloženo: 10.05.2007 | Aktualizováno: 06.06.2007
Rubrika: Analýzy, trendy | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Jiří Barták | foto: archiv autora
Stále naléhavější problémy rozvoje měst a městských aglomerací vyvolaly potřebu jejich řešení v podzemní úrovni. Podzemní urbanismus, usměrňující strategii územních plánů k využití podpovrchového prostoru, se začal programově uplatňovat přibližně před 50 lety v Japonsku a také v Evropě, zejména ve Skandinávii. Při urbanizaci sídelních celků nabízí podzemní prostory jako směr budoucího infrastrukturního vývoje.
Vloženo: 11.05.2007 | Aktualizováno: 06.06.2007
Rubrika: Realizace staveb | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Václav Torner | foto: archiv autora
Při návrhu obnovy inženýrských sítí je třeba pro daný úsek nebo oblast důsledně zvážit možnost provedení jejich rekonstrukcí buď ukládáním do země, nebo použitím bezvýkopových technologií, případně vybudováním technických kanálů nebo kolektorů. V Brně bylo po zhodnocení všech uvedených variant rozhodnuto realizovat v některých oblastech města výstavbu kolektorů.
Vloženo: 14.05.2007 | Aktualizováno: 06.06.2007
Rubrika: Realizace staveb | Městská podzemní výstavba
Autor: text: Petr Cupal | foto: archiv KO-KA s.r.o.
Z energetických analýz, jež Pražská energetika a.s. (PRE) vypracovala pro Prahu a její jednotlivé části, vyplynula nutnost realizace kapacitních energetických propojení obou břehů Vltavy mezi městskými částmi Holešovice–Karlín do roku 2002 a Smíchov–Nové město do roku 2008. Tato kabelová vedení o napětí 110 kV mezi transformovnami, by zabezpečovala dostatečné pokrytí potřeby a současně v případě havárie či provozní výluky umožnila přívod energie z druhého břehu.
Vybrali jsme pro vás
